Vědci vytvořili embryo spojením lidských a opičích buňěk, které pak dokázali udržet při životě dlouhých dvacet dní. Přestože tento výzkum vyvolal jako každý takový celou řadu etických otázek, vědci si od něj slibují posun v poznání vývojové a biologické evoluce. Některé výzkumy totiž nelze provádět na lidech, a proto se vědci snaží najít cestu, jak některým otázkám porozumět s využitím podobných experimentů.

Díky zkoumání živých organismů vědci dostávají také lepší výsledky, než kdyby zkoumali pouze oddělené buněčné struktury. Skvělým příkladem je například vývoj nových léčiv, kde v laboratorních podmínkách vykazují některé přípravky skvělé účinky, v reálných podmínkách však nefungují.

S embryi se experimentuje už léta

Podobné experimenty, kdy se vytváří embrya křížením lidských a zvířecích buněk, nejsou přitom ničím novým. V laboratořích vznikají podobné chimérické organismy celá desetiletí. Samotný vývoj embryí z lidských a primátích buněk však nebyl dlouho možný kvůli vysoké náročnosti celého procesu. Technické překážky se vědcům podařilo překonat až teprve nedávno.

Díky náročnému výzkumu dostali vědci nyní možnost vyhodnocovat všechny molekulární vazby, které jsou patrné v tomto mezidruhovém spojení. Díky tomu mohou například zjistit, jaké procesy jsou pro vývoj chimérických embryí nezbytné a které jsou naopak postradatelné. 

Důležité poznatky pro výzkum

Tyto nesmírně cenné poznatky pak vědci mohou využít v rámci studií raného vývoje člověka a také replikaci chorob, což může pozitivně ovlivnit například vývoj nových léčiv, nebo léčebných metod některých onemocnění. Stejně tak mohou podobné výzkumy přinést důležité poznatky do oblasti vývoje buněčných struktur, ze kterých by v budoucnu mohly být například vyráběny náhradní orgány. Dále čtěte: (Jedna z nejzáhadnějších věcí na planetě je houba, která dokáže ze zvířat vytvořit chodící zombie).