Českým vědcům z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se podařilo popsat metodu, kterou lze sledovat místa v DNA, kde byla poškozená molekula opravena. Tyto takzvané chromatinové jizvy jsou typické například pro buňky pacientů trpících některým z neurodegenerativních onemocnění.

Molekuly lidské DNA jsou ovlivňovány širokou škálou chemických látek nebo fyzikálních vlivů. Nejčastějším poškozením DNA je podle vědců takzvaný jednovláknový zlom, jenž je poškozením jednoho z dvou vláken dvoušrobovice. Díky tomuto poškození pak mohou pacienti trpět nejrůznějšími chorobami, které mohou vzniknout s vyšším výskytem vzácných genetických poruch.

Vědci nevědí, jestli jsou jizvy špatné

Vědcům z Akademie věd se nyní podařilo popsat molekulární poruchu u pacientů s poškozenou funkcí důležitého enzymu ARH3, kteří trpí neurodegenerativním onemocněním. Vědci také zjistili, že poškození DNA mohou napravit, ale i tak to může mít pro pacienta důsledky, které se mohou projevit později.

Podle vědců mohou nově objevené chromatinové jizvy bránit dalším regulacím genů, což může mít za následek právě vznik neurodegenerativních onemocnění. Vědci nedokáží zjistit, zda jsou jizvy špatné nebo dobré, jisté však je, že mohou způsobovat určité problémy.

Metoda může pomoci moderní medicíně

Nový koncept chtějí vědci využít ke sledování hromadění zlomů DNA během stárnutí i při odumírání neuronů při běžnějších onemocněních – například Parkinsonově, Alzheimerově či Huntingtonově chorobě. Chtějí také porozumět patologii vybraných neurodegenerativních onemocnění, identifikovat nové způsoby buněčné odpovědi na jednovláknové zlomy DNA a využít naše poznatky také terapeuticky. Dále čtěte: (Tropický strom může být klíčem k léčbě závažných onemocnění. Jeho mocné účinky nedají vědcům spát).