Zkamenělé pozůstatky obřího hada, který dostal název Titanoboa cerrejonensis, byly objeveny v roce 2009 v severní části Kolumbie, kde se nachází paleogenní vrstva. Tento největší známý zástupce prehistorických hadů žil v období středního paleogénu. Toto období asi před 60 miliony lety následovalo po vyhynutí dinosaurů.

Zmizení všech velkých druhů dinosaurů bylo ideální příležitostí pro evoluční vývoj hadů, kteří ve svém prostředí převzali roli vrcholných predátorů. Absence přirozené konkurence ve spojení s teplým klima, které v Jižní Americe panovalo, znamenalo doslova hadí ráj.

Do objevu tohoto obrovského hada byl za největšího hada planety považován v Egyptě objevený Gigantophis, který dosahoval délky 10 metrů a vážil kolem 700 kilogramů.

Pro srovnání - s dnešním největším hadem anakondou, která se blíží deseti metrům, ale váží pouhých 250 kilogramů, se jednalo o skutečného obra. Stejně jako anakonda i Titanoboa patřil mezi škrtiče, pouze s tím rozdílem, že tento had svou silou kořist doslova drtil.

Titanoboa se živil nejčastěji krokodýly, želvami a také velkými rybami. Obrovský had určitě nepatřil mezi nejrychlejší, a proto vědci předpokládají, že spíše číhal na stromě nebo ve vodě a zaútočil teprve ve chvíli, kdy měl kořist na dosah.

Kompletní model Titanoboa s napůl spolknutým krokodýlem v tlamě, jehož stavba trvala několik let, byl nyní dokončen a je vystaven v muzeu Bean Life Science Museum v americkém Utahu. 

Zda byl tento had skutečně největším, se dá pouze předpokládat z dostupných fosilních nálezů. Je teoreticky možné, že časem vědci objeví nového držitele rekordu. Objevy nových prehistorických druhů nejsou totiž žádnou výjimkou. Dále čtěte: V Číně byl objeven prehistorický unikát. Kámen ukrýval fosilii jednoho z nejstarších tvorů na planetě.