Zástupy mravenčích dělníků jsou neúnavným proudem, který je však překvapivě plynulý. Při takové „dopravní“ situaci by u lidí vznikaly zácpy, které mravenci dokážou eliminovat díky kolektivnímu chování.

Například již v minulosti němečtí vědci provedli experiment, během kterého mravence nechali cestovat za potravou po miniatuře dálnice, jenž byla doplněna o několik křižovatek. Během cesty k potravě pak sledovali toky mravenců. Kdykoliv se proud začal ucpávat, mravenci nutili křižující jedince hledat alternativní trasy.

V rámci nejnovější studie provedli vědci z Výzkumného střediska pro poznání zvířat na univerzitě v Toulouse unikátní test. Každou mravenčí kolonii spojili mosty, přičemž používali mosty různých šířek a různé kolonie různých velikostí. Poté vědci sledovali celý mravenčí provoz a zaznamenávali rychlosti pohybu a počet kolizí.

Vědci zjistili, že dopravní provoz zůstal plynulý, i když mosty dosáhly 80 % kapacity. Mravenci se samoregulují a upravují „pravidla“ podle potřeby, když se mosty začnou přeplňovat. Pro srovnání - v lidské dopravě vznikají kolony již za situací, kdy hustota provozu dosáhne 40 procent.

V případě, že mravenci cítili brždění provozu, upravili svou rychlost na takovou, která odpovídala dané situaci, a tím předcházeli úplnému zastavení. Podle vědců sice mravenčí provoz nelze s automobilovou dopravou srovnávat, ale schopnosti mravenců v organizaci dopravy by mohly v budoucnu pomoci s vývojem dopravních systémů. Dále čtěte: Africký druh mravence dokáže běžet až jeden metr za sekundu. Vědci odhalili jeho tajemství.