Sonda Voyager 2 byla vynesena do vesmíru v roce 1977 a byla primárně podobně jako sonda Voyager 1 určena k průzkumu vnějších planet naší sluneční soustavy. Obě již opustily naší sluneční soustavu a sonda poslala vědcům důležitá data z mezihvězdného prostoru.

Mise Voyager 2 se se svou sondou dostala do mezihvězdného prostoru v roce 2018, kdy opustila heliosféru, tedy magnetické pole, které se tvoří kolem sluneční soustavy. Obě sondy se nachází nyní miliardy kilometrů od Země a letí rychlostí desítek tisíc kilometrů za hodinu do hlubokého vesmíru.

Vědecké přístroje na palubě sondy Voyager 2 nasbíraly důležitá data, která pak sonda poslala ke zpracování do pozemního střediska. Vědci díky analýze později zjistili, že mezihvězdný prostor se chová jinak, než dosavadní věda předpokládala.

Data totiž naznačují, že v prostoru mezi hvězdnými systémy dochází například k interakci částic z prostoru a částic ze sluneční soustavy. Vědci zatím nevědí, jak tento zvláštní jev funguje, ale budou v této oblasti provádět ještě řadu analýz.

Měření sondy tak naznačují, že mezihvězdný prostor určitě není bez částic, jak se dosud předpokládalo. Ani jedna z obou sond Voyager se na základě jejich měření zatím neocitla v místě, kde by nebyly žádné částice. Vědci si od výzkumu slibují lepší pochopení toho, jak okraj heliosféry zabraňuje pronikání kosmického záření. Dále čtěte: Izraelská sonda Béreš se pokusí o přistání na Měsíci. Do vesmíru vzlétla v pátek.