Na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 a zapsala se tak do historie vesmírných letů. Dosud totiž v této neprobádané měsíční oblasti nepřistálo žádné pozemské zařízení.

Odvrácená strana Měsíce je oblast hornatá, zvlněná a posetá velkým množstvím kráterů, na rozdíl od opačné strany, kde jsou i rovinaté oblasti vhodné pro přistání.

Raketa se sondou Čchang-e 4 odstartovala 7. prosince z kosmodromu Si-čchang na jihozápadě Číny. Na měsíční povrch dosedla s robotickým vozítkem, které má zahájit v oblasti výzkum. Zařízení bude zkoumat především strukturu hornin a minerální složení terénu.

Měsíc obrací k Zemi vlivem vázané rotace stále stejnou polokouli. Přesto můžeme díky vlivu librace pozorovat ze Země 9 %. První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila až 7. října 1959 sovětská sonda Luna 3.

Největší technickou výzvou bylo podle zástupců čínského lunárního programu zajištění komunikace s pozemním centrem. Jelikož se sonda i robotické vozítko nachází na odvrácené straně Měsíce v rádiovém stínu, už v květnu Čína vypustila na oběžnou dráhu přenosový satelit Čchüe-čchiao, který slouží jako retranslační družice.

Dobývání vesmíru vyžaduje velké množství pokrokových technologií zejména pro mise, jako je cesta člověka na Mars. V souvislosti s tím nedávno NASA povolila svým konstruktérům obnovit starou vesmírnou technologii.