Vědci zveřejnili novou studii, která vyvrací předchozí teorie o vyhynutí mnoha mořských tvorů v období třetihor. Mezi tyto prehistorické tvory patřil také největší žralok, který kdy brázdil vody světového oceánu, takzvaný megalodon. Tento gigantický predátor měřil až 20 metrů na délku a vážil několik tun.

Prudký pokles rozmanitosti druhů v oceánech by dnes jistě ovlivnil také populaci velryb a dalších mořských savců, které jsou součástí potravy žraloků. V období třetihor byla ale populace megalodona natolik obrovská, že jeho vyhynutí musela způsobit mnohem intenzivnější událost.

Nedávno zveřejněná studie předkládá velice přesvědčivé důkazy o tom, jaká událost vyhynutí největšího mořského dravce všech dob skutečně způsobila. Podle vědeckého týmu v čele s Adrianem Melottem, profesorem emeritní fyziky a astronomie na univerzitě v Kansasu, totiž vyhynutí megalodona způsobil výbuch supernovy.

Hlavním důkazem, o který se vědci opírají, jsou vzorky sedimentů, které odebrali z mořského dna. Tyto vzorky obsahují nezvyklé množství radioaktivních částic v období, kdy se předpokládá, že megalodon vyhynul. Tato skutečnost opravdu naznačuje, že vyhynutí mnoha mořských druhů mohla způsobit vybuchující hvězda.

Když totiž hvězda vyčerpá většinu paliva pro svou jadernou fúzi, zahájí se nevratný proces, na jehož konci je obrovský termonukleární výbuch, který vrhne zbylý materiál do vesmíru. Pokud se tato událost stala v blízkosti Země, mohly vysokoenergetické paprsky proniknout atmosférou a proniknout dokonce hluboko do vod oceánu.

Množství radioaktivních částic ve vysokých dávkách mohou způsobovat mutace a rakovinu v živých buňkách. Po výbuchu supernovy mohly být všechny živé organizmy vystaveny vysokým úrovním radioaktivity. Větší tvorové jsou pak rizikům záření vystaveni mnohem intenzivněji, a proto není vyloučeno, že právě tato událost mohla megalodona vyhubit. Dále čtěte: (Astronomové zachytili unikátní vesmírnou událost. Na jejím konci bude obrovská termonukleární exploze).