Nejčastějším sopečným útvarem na Zemi je takzvaný sopečný kužel, který vzniká vyvržením sopečného magmatu na povrch. Plyny, které jsou v magmatu obsaženy, pronikají jeho povrchem a trhají ho na menší kusy, které se v okolí sopky hromadí a vytváří kopcovitý útvar.

Podobné podmínky vznikají také například na Marsu, ale Merkur, jež je nejméně prozkoumanou planetou naší Sluneční soustavy, se v tomto směru značně liší. Vědci proto za pomoci počítačových simulací zkoumali, jak se sopečnou činností vyvržený materiál bude pohybovat v prostředí Merkuru a došli k překvapivému závěru.

Zatímco na Zemi při výbuchu sopky dopadají kusy magmatu jen několik stovek metrů od sopky, na Merkuru je tato vzdálenost díky nízké gravitaci až několik desítek kilometrů. V důsledku toho se materiál nehromadí na jednom místě ale je rozprostřen na velké ploše.

„To, že částice doletí dále, znamená, že úlomky sopečných hornin jsou ukládány na mnohem větší plochu. Proto se v blízkosti sopečného kráteru nenahromadí dostatek materiálu, aby vznikl sopečný kužel v podobě, jak ho známe ze Země. Širší dolet sopečných částic proto způsobí, že případné sopky budou několik desítek kilometrů široké, ale maximálně desítky metrů vysoké. Jejich tvar tak nebude příliš výrazný,“ uvedli vědci ve studii.

V říjnu k Merkuru odstartovala evropsko-japonská sonda BepiColombo, jež má na palubě zařízení schopné detailně zachytit povrch planety. Může tak mimo jiné potvrdit či vyvrátit závěry vědců. Dále čtěte: (Astronomové objevili velice zvláštní planetární soustavu. Nachází se nedaleko od Země).