Diktátor se pozná podle tváře. Co psychologové vyčetli z projevu ruského prezidenta?
Právě publikovaná psychologická studie s názvem Diktátoři zkoumala rozdíly ve vnímání diktátorů oproti demokraticky zvoleným vůdcům.
Veřejnost, nikoli psychologové nebo odborníci, úspěšně klasifikovala obrázky tváří 160 světových vůdců jako demokraty nebo diktátory, a to pouhým pohledem na jejich fotografie.
Diktátoři vs demokraticky zvolení vůdci
Účastníci hodnotili atraktivitu, kompetence, dominanci, vyspělost obličeje, líbivost a důvěryhodnost tváří vůdců. Demokraticky zvolení vůdci vypadali výrazně atraktivněji a vřeleji než diktátoři.
Autoři studie z MacEwan University a University of Toronto v Kanadě dospěli k závěru, že vzhled obličeje lídrů by proto mohl přispět k jejich úspěchu v rámci jejich příslušných politických systémů. Tyto systémy utvářejí to, jak vůdci nakonec vypadají, protože se musí prezentovat určitým způsobem, aby se dostali a udrželi na svých postech.
Chladný projev potřebný k diktatuře
Jinými slovy, podle tohoto výzkumu Putin působí hrozivě, protože to je to, co je potřeba k tomu, aby jeho diktatura fungovala. A tím se velmi liší od vůdců, které znají novináři a voliči na Západě. Lidé tedy očekávají, že vřelejší a atraktivnější vůdci povedou demokratické národy a že vůdci demokratických národů skutečně vypadají vřeleji a atraktivněji než diktátoři.
Naproti tomu vypadat chladně a méně přitažlivě zase usnadňuje velení autority, na kterou se diktátoři spoléhají při kontrole občanů svých národů. Takže vlastně autokraté, kteří vypadají neatraktivně a chladně, mohou mít výhody, které jim umožňují udržet si moc tváří v tvář hrozbám. Častou otázkou autoritářských režimů ale je, proč lidé stojí při takových vůdcích. Autoři této studie publikované v časopise Social Psychological and Personality Science mají vysvětlení. Drsné a chladné tváře vůdců diktátorských režimů, které jsou založeny na nadvládě a podvodu, pomáhá vytvářet strach potřebný k ovládnutí populace. Takže zastrašování diktátorských vůdců vlastně vede k vytvoření konfliktních podmínek, ve kterých má pak samotné zastrašování svůj úspěch. Také čtěte: Ponížení, které přimělo Putina, aby se pokusil znovu získat zpět ruskou slávu.
Zdroj: Psychology Today, Social Psychological and Personality Science.