Jakmile se v médiích objevily první zprávy o tom, že je nám válka blíž než kdykoliv jindy, mnohé z nás to zasáhlo. Jak kvůli tomu, že mezi našimi přáteli je mnoho lidí, kteří zažívají strach z nebezpečí o svůj život a život svých dětí na vlastní kůži, jiní se strachují o své rodiny žijící na Ukrajině. Dospělí se teď potýkají s nepříjemnými zprávami a silnými emocemi, ovšem ani děti nestojí stranou.

O probíhající válce a hrozbě rozšiřování vlivu Ruska se mohou doslechnout i naše děti, které mohou mít ještě větší strach než my. Je přirozené, že rodiče chtějí své děti chránit před nepříjemnými informacemi a uchránit je od negativních emocí a strachu, ale mlčením toho nedocílí. Co a jak dětem říci, se dočtete v následujících řádcích.

Před debatou s jakkoliv starým dítětem

Především je důležité si uvědomit a ujasnit, co konkrétně chceme dětem říci. Jakou jednu informaci jim chceme předat. Není dobré zásobit dítě příliš velkým množstvím informací, které je zbytečně zmatou a ve kterých se nebudou schopny vyznat. Například řekněte: "Válka je daleko a my jsme v bezpečí," nebo "ano, probíhá válečný konflikt, který řeší naše vláda, jejíž členové přesně vědí, co mají v tuto chvíli dělat."

Děti předškolní do 8 let

Děti předškolní a mladší školní děti potřebují jasné a konkrétní informace bez citového zabarvení a zbytečných detailů. Sdělení by mělo být krátké a jasné, například: "Daleko za hranicemi našeho státu je válka, což je vždy velký problém celého světa. My ale žijeme dostatečně daleko a jsme v bezpečí." Proto se nedoporučuje povolit takto malým dětem sledovat zpravodajství, ve kterém se o válce podrobně mluví.

Pokud se děti budou chtít ptát dál, uveďte jednoduchou odpověď, která se ponese v duchu toho, co jste předtím řekli. Pokud se tedy dítě například zeptá: "A proč tam bojují?" Můžete odpovědět: "Bojují o to, kdo bude mít nadvládu nad územím, na kterém se bojuje, ale je to od nás daleko." Je nezbytné vést otevřený dialog, komunikovat a zároveň dítě uklidňovat, že nejsme v přímém ohrožení.

8 až 10leté děti

I o pár let starší děti potřebují především ujistit, že válka je dostatečně daleko a nám nehrozí bezprostřední nebezpečí. Dětem sdělte jen takové informace, které jsou očesané od emocionálního zabarvení, neprobírejte s nimi své strachy a obavy o vlastní bezpečí nebo bezpečí svých přátel. Děti potřebují jistotu.

Můžete se také dětí zeptat, co už o válce vědí a co vědí o aktuálně probíhajícím konfliktu. Na jejich otázky odpovídejte věcně a nebojte se jim říci, že zatím nevíte více než ony a že se k debatě chcete vrátit později. Ujistěte je, že s vámi vždy mohou o svých nepříjemných pocitech mluvit a že je v pořádku cítit se v této době nepříjemně a vystrašeně. Rozhodně děti neodstrkujte a berte to tak, že pokud se vás dítě ptá na své strachy, má ve vás plnou důvěru a vy máte to štěstí, že víte, co vaše dítě trápí.

11 až 13leté děti

Jakožto rodiče byste měli začít tím, že se svých dětí zeptáte, co vlastně o válce vědí, abyste věděli, jakou formu komunikace následně zvolit. Poté je dobré zapojit do komunikace děti a dát jim prostor pro jejich konkrétní otázky. Tato forma umožňuje dětem začít komunikaci na jejich úrovni, kterou my rodiče často podceňujeme. Myslíme si, že děti vědí něco, a ony přitom ví a cítí mnohem více.

Kladení konkrétních otázek také umožňuje opravit jakékoliv mylné představy dětí a nahradit je fakty. Pokud rodiče odpověď neznají, měli by to dětem přiznat a pokusit se ji společně s dětmi vyhledat. Což představuje obrovskou výhodu v tom, že dětem ukážete, kde najít spolehlivé informace a že ne každý zdroj je dobrý. Učíte je tím vlastně kritickému myšlení obecně.

14 až 18leté děti

Rodiče by měli začít tím, že se svých dospívajících dětí zeptají, co vědí o současné válce. Se svými dětmi by pak měli sdílet co nejvíce faktických informací. Teenageři chtějí a potřebují vědět, co si o nastalé situaci myslí jejich nejbližší dospělí a jsou tím skutečně ovlivněni. Jsou ale ovlivněni i dalšími lidmi a svými vrstevníky, proto je potřeba dát si na výkladu velmi záležet.

Rodiče by se však svých dětí měli rovněž zeptat, jak to celé vnímají a kde získávají informace, o kterých mluví. Také mohou svým dospívajícím dětem pomoci kriticky přemýšlet o tom, odkud získávají informace a své přesvědčení. Takto velké děti se už často řadí mezi dospělé a jejich názor a náhled na válku by měl být podpořen řadou faktů a naopak by jim rodiče měli pomoci vyvrátit mýty a nesmyslné představy. Dále čtěte: Nevěřili byste, co všechno skrývají pohádky a jak jsou důležité.

Zdroj: familyeducation.com, today.com.