Nejprve byl ale Putin vnímán jako další technokrat, kterého Boris Jelcin udělal premiérem. Nebyl nijak zvlášť charismatický a byl považován za nástroj ruských oligarchů. Nyní  je ale úplně jiným hráčem.

Putin jako 37letý podplukovník KGB

Jako 37letý podplukovník KGB umístěný ve východoněmeckých Drážďanech Putin nervózně sledoval, jak v prosinci 1989 rozzlobené davy zaútočily na obrovský městský komplex východoněmecké Stasi, kde také sídlilo velitelství KGB. Putin žádal Moskvu o pomoc, aby ubránil rozsáhlý archiv dokumentů, ale žádná pomoc nepřišla. Co tedy udělal? Vyšel ven a nalhal davům, že uvnitř čekají těžce ozbrojená komanda, která zastřelí každého, kdo by se pokusil proniknout dovnitř. A tohle blafování mu vyšlo a soubory KGB o informátorech a agentech zůstaly v bezpečí. Putin měl pocit, že sleduje, jak se jedno z největších a nejmocnějších impérií, jaké kdy svět viděl, rozpadalo tím nejpatetičtějším a nejponižujícím způsobem. "Měl jsem pocit, že země už neexistuje," vzpomínal později v sérii rozhovorů zveřejněných v roce 2000. "Zmizela." 

Během 90. let se Putin dostal ze středního stavu ve struktuře KGB a stal se náměstkem primátora Petrohradu. Poté byl v roce 1996 povolán do Moskvy, aby pracoval pro Kreml prezidenta Jelcina. Zblízka viděl, jak se nové Rusko stalo slabým. V roce 1998, když Bill Clinton zavolal Jelcinovi, aby mu řekl, že Spojené státy zvažují letecké útoky na Srbsko, zuřil. Křičel na Clintona, že je to nepřijatelné, a pak zavěsil. Bombardovací nálety stejně pokračovaly. Putin byl rozhodnut, že to nemůže pokračovat, a okamžitě bylo jasné, že jeho styl se bude velmi lišit od stylu Jelcina.

Několik dní předtím, než se stal prezidentem koncem roku 1999, Putin napsal článek do ruských novin, ve kterém nastínil svoji vizi. "Zaprvé za posledních 200–300 let čelí Rusko skutečnému nebezpečí, že by mohlo být odsunuto do druhé nebo dokonce třetí řady globálních mocností,“ varoval Putin. Vyzval Rusy, aby se sjednotili, aby zajistili, že země zůstane světovým lídrem. Aby toho dosáhl, Putin se obrátil k historii. Nedávná ruská minulost byla rozporuplná, bolestivá a krvavá, ale Putin byl rozhodnut, že Rusové by měli být hrdí na svou historii. Vítězství ve druhé světové válce, v Rusku stále známé jako Velká vlastenecká válka, se stalo jakýmsi národním mýtem nového Ruska. 

Jak se začal aparátčík měnit v superhrdinu

Putinův osobní obraz se začal měnit. Najednou se začal objevovat sice v absurdních, ale pro Rusy hrdinských situacích. Putin řídí závodní auto i stíhačku, Putin jezdí na koni s odhalenou hrudí, Putin letět mikrolightem s hejnem vzácných jeřábů. Proslýchalo se dokonce, že Putin chtěl letět do vesmíru, aby obletěl Zemi. 

Putinův vykonstruovaný obraz se přiblížil obrazu superhrdiny, změnil se i jeho styl vládnutí. V posledních letech se okruh skutečných tvůrců rozhodnutí kolem Putina zmenšil a nyní sestává především z lidí se zázemím bezpečnostních služeb. Putin je nade vše hrdý na loajalitu a mnoho lidí kolem něj zná od dob KGB – nebo alespoň od 90. let v Petrohradu. 

V průběhu let se Putin stal synonymem nového státu. Do konce svého příštího prezidentského období bude u moci téměř čtvrt století. A současný stav věcí je takový, že bez Putina není Rusko. Během jeho vládnutí se Putinovo využití druhé světové války rozšířilo o další, sekundární historické postavy a vítězství, protože se Putin snažil doslova vybájit nový příběh ruské slávy, počínaje princem Vladimírem I. z 10. století, zakladatelem Kyjevské Rusi, a končící Vladimírem, který v současnosti pobývá v Kremlu.

Zdá se ale, že Putinovi docházejí nápady. Jeho poselství je stále založeno hlavně na varování před chaosem ve stylu 90. let, pokud by měl být nahrazen nebo snad sesazen, a na hrdosti na minulou slávu. Mezitím jeho přátelé z dětství a političtí spojenci extrémně zbohatli a policie zastavila veškeré pokusy protestovat proti jeho vládě, často brutálně. Éra snadného vydělávání peněz z ropy a plynu se ale zjevně blíží ke konci a v souvislosti s jeho agresí vůči Ukrajině to bude ještě rychlejší. A pak je otázkou, jaký příběh může Rusům Putin nabídnout do budoucna. Protože jeho systém je stále více zaměřený na minulost než na budoucnost. Psali jsme také: Kdo jsou obávaní Vágnerovci? Brutální komanda zabijáků, kteří umírají pro toho, kdo si je zaplatí.

Zdroj: History, Wikipedia.