Odmění vás krásnými květy od začátku léta až do prvních mrazíků, žádný jiný kvetoucí keř podobné kouzlo neumí. Květy některých druhů se dají sklízet prakticky od jara až do podzimu. Mimo to, že potěší na pohled v zahradě či interiéru, díky bohatému obsahu vitaminů a vzácných olejů najde využití v kosmetické sadě i v lékárničce. A dokonce zapůsobí svou jemnou chutí a vůní ve vašich receptech.

Všechny druhy růží jsou jedlé

Pokud si už teď lámete hlavu s tím, jaký z nespočtu druhů růží se vlastně hodí do kuchyně a který z nich je zrovna jedlý, nemusíte ani listovat atlasem květin. Všechny jsou totiž jedlé! Jediné pravidlo, které zde ale platí, je: že čím více voní, tím mívá zpravidla více chuti. Logicky je tedy pro přípravu receptů vhodnější takový druh, který krásně a silně voní.

Sbíráme pouze květy, které nejsou chemicky ošetřené

Měli bychom také dbát na to, zda růže, které pro kuchyň použijeme, nejsou nijak chemicky ošetřené nebo napuštěné. Nejlepší je, pokud máte možnost zamířit rovnou do zahrady nebo do přírody a využít, co máte přímo pod nosem.

Je dobré připomenout, že podobně jako v kosmetice nebo aromaterapii, se využívají pouze její korunní lístky. Ty je však nutné zbavit bílých špiček, kterými jsou připojeny ke kalichu růže. Bílé konečky mohou v jídle způsobit lehce natrpklou chuť.
Stonky a listy nekonzumujeme. Ne proto, že by nebyly jedlé, ale spíše proto, že zase takovou díru do světa chutí neudělají. To samé platí i pro pestíky! Jsou poněkud tužší, a proto by v jídle mohly narušit jinak jemnou chuť růží.

A jaký druh je nejlepší do kuchyně?

Ideální do kuchyně je růže šípková (jinak také psí neboli rosa canina). Roste hojně v přírodě, a tak není zase tak těžké ji najít. Podobně je na tom i růže svrasklá (rosa rugosa), jejíž keře s omamně voňavými tmavě růžovými jednoduchými květy najdete téměř v každém parku nebo na nejbližší přilehlé louce.

Další výhodou těchto růžových keřů oproti okrasným růžím (jako je například růže stolistá) jsou jejich plody po odkvětu, šípky! Jsou totiž perfektním zdrojem vitaminu C. 

Růže jako koření nebo jako džem

Ač se dají lístky konzumovat bez problému syrové nebo se jimi dá zpestřit salátová mísa, udělají mnohdy větší kouzlo spíše jako netradiční ochucovadlo vašich kuchyňských přísad, jako je cukr, sůl nebo dokonce máslo či džem. Dodá jim totiž zcela unikátní nádech a oproti ostatním běžným přísadám, které v kuchyni na poličce objevíte, dokonale vyniknou a v jídle příjemně překvapí. Stačí jen růžové lístky společně s cukrem nebo solí dohromady promixovat a máte hotovo.

Příprava takového džemu je už o něco náročnější, ale není to nic, s čím by si nedokázal poradit i kuchař, který vyrábí džem úplně poprvé. Příprava je totiž poměrně jednoduchá, jen ji může lehce komplikovat fakt, že růžový lístek nemá takové množství pektinu jako třeba angrešt nebo rybíz. Na výrobu ale stačí promnout větší množství lístků s cukrem a kyselinou citronovou (ta působí jako konzervant) a nechat takto odležet v uzavřené nádobě nejlépe dva dny. Tak totiž růže pustí chuť a své aroma. Směs pak připravujeme podobně jako ostatní ovoce na marmeládu. Vhodíme do hrnce s rozpuštěným cukrem a čekáme, až se vyvaří voda a směs lehce zhoustne.

Sušené lístky nebo šípky - využít se dá obojí

Výhodou sušených květů nebo šípků je, že se hned tak nezkazí. K jejich vysušení vám dokonale stačí pouhý plech nebo roztažené noviny a čas. Se sušičkou opatrně, teplo by mohlo květy a vitaminy v nich poničit. Z takových lístků si pak můžete připravit čaj nebo je přidat do vaší snídaňové granolly. Fantazii se totiž meze nekladou.

Čaj z šípků dokonce pomáhá při bolestech v krku a dokáže srazit teplotu. Šípek tedy ideálně nasušit na čaj. Více o léčivosti šípků a vitaminech v nich obsažených jsme také psali zde. 

Zdroj: thegrownetwork.com, healthline.com.