Naši předkové měli sice daleko omezenější možnosti, než má dnešní generace, ale věci rozhodně neužívali náhodně. Dřevo používali pro výrobu nádobí doslova účelově. Věděli, že stromy mají léčivé účinky, hojivé vlastnosti a že dřevo umí i konzervovat. A hlavně, že není dřevo jako dřevo.

Jaké mají vlastnosti?

Většina z nás má doma minimálně dřevěné vařečky. Většinou bývají vyrobené z březového nebo bukového dřeva, případně bambusu či jiných exotických druhů. Vězte, že například díky bříze mohou člověka ochránit před virovými a bakteriálními chorobami. Proto se z ní často vyráběly i nádoby na mouku nebo kroupy.

Dezinfekční účinky má talíř nebo miska z cedru. Protože zachovává chuť i vůni jídla, pokrmy v nich vydrží dlouho čerstvé. Podle výkladu dokáže uvést tento druh dřeva do souladu celé tělo. Protizánětlivě a antisepticky působí nádobí vyrobené z lípy, ale také z dubu. Díky taninu dodává dub ojedinělou chuť nápojům. Ne nadarmo v něm zraje víno. Olše zase umí nabít energií a jeřáb údajně pomáhá při velkém nedostatku některého z vitaminů.

Pokud bylo podstatné, aby potraviny déle vydržely, dávaly se vždy do nádobí z jalovce. Kůra z tohoto stromu se postarala o to, že se jídlo nezkazilo a mléko nezkyslo. I ovoce v něm vydrželo déle než v čemkoliv jiném. Z jalovcových nádob se často pily i posilující čaje. Ostatně hrníček z jakéhokoliv dřeva se skvěle hodí na popíjení čajů. Jestli se pak chystáte vyrábět léčivé a hojivé masti, doporučuje se miska z osiky. Právě ta dokáže uchovat prospěšné vlastnosti všech bylin.

Výrazně chutě ve dřevě zůstanou

Výhodou dřeva jsou antibakteriální vlastnosti a také skutečnost, že při styku s potravinami neničí žádné vitaminy ani živiny. Bohužel do sebe všechno rychle vsakuje, takže netřeba podceňovat jeho údržbu, psali jsme zde. Nejosvědčenější je horká voda a ocet. Pro lepší požitek z jídla je však lepší rozlišovat vařečky a misky na slané, sladké, masové a zeleninové pokrmy. Výrazně chutě si totiž dřevo pamatuje.