Kuchyňské prkénko je základní výbavou každé kuchyně. Ať už ho používáte na krájení chleba, zeleniny, masa nebo třeba sýrů, měli byste vědět, že není úplně jedno, jaký materiál prkénka volíte. Jistě, každý materiál má své nevýhody, ale plastové se jeví být tím nejhorším ze všech. A to teď nemluvíme o škodlivosti plastu jako takového.

Tak jako tak byste měli mít doma prkének více. V mnoha domácnostech panuje zvyk, že je jedno prkénko na maso a druhé na všechno ostatní. Nebo ještě hůř: na jednom prkénku se krájí úplně všechno bez ohledu na to, zda se jedná o rostlinné nebo živočišné produkty. Často slýchaným důvodem je, že se to přeci stejně umyje. Tak se na to pojďme podívat.

Plastová prkénka

Nejhorší variantou pro krájení našich potravin jsou plastová prkénka. Můžete namítat, že mají spoustu výhod, jako například nižší cenu, snadnou omyvatelnost, dají se umýt v myčce a tak dále. Ovšem ať se snažíte, jak se snažíte, v každém zářezu, který do něj nožem uděláte, vzniká živná půda pro mikroskopické částice, které proklouznou dovnitř a nikdo je už nedostane ven. Plastová prkénka mají také často hrubý povrch s miniaturními prohlubněmi, kde se rovněž zachytávají bakterie, jako například obávaná E.coli a listerie.

Přírodní materiály

Mnohem lepší variantou jsou přírodní materiály jako dřevo nebo sklo. Skleněná prkénka se krájením vůbec neničí a jelikož nožem při krájení zajíždíte mezi jednotlivá vlákna dřeva a nekrájíte je napříč, nedochází k tak výraznému poškození ani u dřevěných prkének. Jedinou nevýhodou dřeva je, že když na něm krájíte syrové, pečené nebo vařené maso, šťáva se může vsáknout dovnitř do dřeva a už ji pak jen horko těžko dostanete ven. Proto je důležité mít na každý typ potraviny jednotlivé prkénko, aby nedošlo ke kontaminaci například při přípravě zeleninového salátu.

Jak pečovat o jednotlivá prkénka

Plastové

I přes veškerou snahu v ruce plastové prkénko jen horko těžko umyjete. Je to především tím, že naše ruce nesnesou teplejší vodu než zhruba 50 °C, byť z kohoutku může téct i 60 °C. Nedostatečně teplou vodou neodstraníte veškeré bakterie, které v záhybech, které jste do prkénka vytvořili nožem, zůstávají. Jedinou možností je po každém použití umýt prkénko v myčce na nádobí. Platí to především při zpracovávání masa, sýrů, ale i třeba cibule nebo česneku. Prkénko také pomůžete udržet hygienicky čisté, když jej po umytí otřete vodou s octem, nebo jej nastříkáte 3% peroxidem vodíku a necháte chvíli působit.

Dřevěné

Prkénko ze dřeva ani nezkoušejte dát do myčky, a to ani v případě, že se tam vejde. Uděláte to třikrát a prkénko praskne. Nejlepší je umýt je houbičkou se saponátem a teplou vodou. Poté je ale také důležité prkénko neotřít jen utěrkou a uložit ho do skříňky, ale nechat ho vyschnout samovolně na vzdušném místě. Mokré prkénko ani nepokládejte ke krbu nebo na topení, aby vám rychleji uschlo. Mohlo by se vám zkroutit nebo začít praskat stejně jako v myčce na nádobí. Dřevěná prkénka je také nutné čas od času zbrousit a naolejovat.

Skleněné

Skleněné prkénko stačí umýt houbičkou a teplou vodou, jelikož bakterie nemají kde ulpívat. Sklo není nasákavý materiál a jelikož jeho strukturu při krájení ani nijak neporušujete, stačí nečistoty teplou vodou a houbičkou se saponátem omýt. Dále čtěte: Prášek, gel nebo kapsle. Srovnání účinků pracích prostředků.

Zdroj: firstforwomen.com, thekitchn.com.