Podle expertů prochází Evropská unie energetickým šokem, který je výsledkem souhry několika faktorů. „Klíčovým je ten, že Rusko letos omezilo své dodávky plynu starému kontinentu. Evropské plynové zásobníky jsou přitom po loňské poměrně dlouhé zimě vyprázdněné. Míra jejich aktuálního naplnění je pro nynější období roku nejnižší za posledních více než deset let. Ruský plynárenský podnik Gazprom z geopolitických důvodů přesměroval dvé dodávky plynu do Asie," vypočítává ekonom Lukáš Kovanda.

Gazprom navíc chce odklonem do Asie demonstrovat důležitost nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2. Ten povede plyn z Ruska přímo do Německa, ale až poté, co to EU povolí. Takový proces může trvat až léta a Gazprom preferuje, aby plynovod byl ve využití co nejdříve a v co možná nejvyšší možné míře své kapacity. Vytváří tedy tlak na EU, aby ta pocítila, jak moc je pro ni ruský plyn důležitý a zbytečně nekladla překážky do cesty právě co možná nejrychlejšímu zprovoznění plynovodu v co možná nejvyšší míře jeho kapacity. Gazprom z nynějších napjatých podmínek na evropském i světovém energetickém trhu těží vrchovatě. Jeho akcie na ruské burze letos zhodnotily o zhruba 85 procent a nyní v září vytáhly burzu k historickému rekordu.

Evropě navíc letos nepřejí povětrností podmínky. Vanou poměrně slabé větry, což snižuje produkci elektřiny ve větrných elektrárnách. Což jen umocňuje poptávku po elektřině vyráběné z plynu. Ale protože plynu je málo a zdražuje, vyplácí se dokonce i uvádět do provozu již odstavené uhelné elektrárny. I přes rekordní nárůst cen emisních povolenek se totiž při zdražujícím plynu stává cena elektřiny z uhlí konkurenceschopnou.

Sázka EU na zelenou energetiku tak již nyní ukazuje své značné slabiny. V minulých dnech rozhodly jak italská, tak francouzská a další vlády zemí EU právě o tom, že budou dotacemi pomáhat svým občanům platit účty za zdražující energie. Nyní se k těmto zemím přidává i vláda česká.

Podle červencového návrhu Evropské komise, „Fit for 55“, hrozí v důsledku uvedení příslušného klimatického balíčku do praxe takzvaná energetická chudoba třetině obyvatel EU, tedy desítkám až stovkám milionů lidí. V Česku jsou energetickou chodbou, tedy problémy s platbou účtů za elektřinu, plyn či teplo, v důsledku klimatického balíčku tedy ohroženy zhruba 3,5 milionu lidí.

„Finanční podpora ze strany vlády tak zřejmě bude nezbytností i v příštích letech. Problém je, že vláda podporu financuje z daní a z veřejného dluhu, protože prakticky žádné jiné zdroje nemá. Dotace chudším domácnostem tak v praxi budou platit ze svých daní jejich spoluobčané, což výrazně zatíží zejména střední vrstvy. Situace se tak může stát sociálně neúnosnou a přejít v sociální konflikty, z nichž by těžily politické síly krajních extrémů," varuje Kovanda. Zima bude tuhá a lidé by se měli předzásobit uhlím, radí ekonom. Jeho ceny letí prudce vzhůru.

Zdroj: lukaskovanda.cz.