|  ZPRÁVY
čt 12. prosince, svátek má Simona, zítra Lucie
Domácí
Nedávné studie ukázaly, že ochrana současných vakcín proti koronaviru po nějaké době klesá 

Vědci odhalili, proč účinnost očkování proti covidu v čase klesá

19. září 2021 10:00 / Depositphotos
 0   0
Jak ukazují studie, účinek vakcín proti covidu-19 v čase klesá. Přitom očkování proti spalničkám poskytuje ochranu na celý život, proti planým neštovicím na deset až dvacet let a proti tetanu na nejméně dekádu. Proč je to u covidu jinak?

Izraelské zdravotnické úřady registrují pokles účinnosti vakcíny proti covidu od firem Pfizer a BioNTech, která je hlavní používanou vakcínou v Izraeli. Ochrana proti nakažení koronavirem je nyní 39 procent. Ochrana ale zůstává relativně vysoká proti závažnému průběhu onemocnění covidem a také proti hospitalizaci. 

Podle profesora biologie z Emoryho univerzity Rustoma Antii dobrá vakcína zaručuje, že se očkovaný člověk nenakazí, ani když je vystaven viru. „Ne všechny vakcíny ale jsou ideální," dodává. Mají poskytovat tři vrstvy ochrany. Proti nákaze a přenosu viru, proti vážnému průběhu nemoci a přenosu a zatřetí pouze proti vážnému průběhu.

Ochrana současných vakcín proti koronaviru po nějaké době klesá. Podle doktora Marka Slifky z Oregonské univerzity zdraví a vědy, zatímco u tetanu, záškrtu, spalniček nebo neštovic víme, kde leží hranice ochrany, u covidu ji neznáme. Historicky nejúčinnější vakcíny používají replikující se viry, které navozují v podstatě celoživotní imunitu. Takové jsou například očkovací látky proti spalničkám nebo planým neštovicím.

Vakcíny, které se nereplikují, a ty na bázi bílkovin, jako třeba očkovací látka proti tetanu, ale tak dlouho nevydrží. Nicméně jejich účinnost je možné zvýšit přidáním adjuvans – tedy látek, které zvyšují sílu reakce. Kromě vakcíny proti tetanu je využívá i očkovací látka proti hepatitidě A.

Vakcíny proti covidu-19 společností Johnson & Johnson nebo AstraZeneca používají nereplikující adenovirus a neobsahují adjuvans. Látky od firem Pfizer a Moderna naproti tomu fungují úplně jinak a neobsahují vůbec žádný virus. A aby to bylo ještě složitější, viry a bakterie, které mutují s cílem obejít imunitní reakci organismu, se hůře kontrolují.

Spalničky, příušnice, zarděnky a plané neštovice nemutují prakticky vůbec, ale u viru, který způsobuje covid-19, bylo zjištěno nejméně osm variant. Proto je složitější, aby vakcína fungovala, vysvětluje doktor Slifka. To je i případ vakcín proti chřipce, která rovněž mutuje. Proto se každý rok vyrábí nová vakcína, která se co nejvíc přizpůsobuje novému kmenu chřipky. Vakcíny proti chřipce poskytují ochranu až na šest měsíců.

Podle vědců je dlouhodobá kolektivní imunita málo pravděpodobná. Když pomineme složitost vývoje účinné vakcíny proti viru, který mění svou podobu, upíná se určitá naděje k možnosti porazit covid-19 dosažením kolektivní imunity. To je však podle doktora Antii obtížné vzhledem ke způsobu, jakým koronaviry infikují tělo. „Je málo pravděpodobné, že by vakcíny proti řadě respiračních infekcí navodily dlouhodobou kolektivní imunitu," soudí Antia. Kolektivní imunita podle něj trvá jen krátce. Záleží na tom, jak rychle se virus mění a jak rychle slábne imunita. Studie ukázala znepokojivá fakta o koronaviru.

Zdroj: wsj.comirozhlas.cz, vaccinesemory.edu.

Fotogalerie
Ilona Cílková | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu