Podle biochemika a prorektora Univerzity Karlovy Jana Konvalinky se podobná situace dala předpokládat. „Jde to zhruba tak, jak se dalo čekat, a současně to vzbuzuje určité obavy. O tom není sporu. Rostoucí čísla s sebou vždy nesou nebezpečí, že se zvýší počet lidí v nemocnicích, na JIP a nakonec i těch umírajících. Oproti loňsku je ta trajektorie až nebezpečně podobná, ale jsme na tom dramaticky líp. Protože teď už opravdu, bohužel, máme vysokou promořenost," uvedl Konvalinka v rozhovoru pro Český rozhlas. 

Upozorňuje dále, že současně máme proočkovanost, která není tak vysoká, jak bychom potřebovali. A otázka za milion dolarů je: Kolik z těch zhruba 400 tisíc lidí nad 65 let, kteří nejsou naočkovaní, už má protilátky, protože prošli chorobou. „Je smutné, že tohle nevíme. Na tom se to bude lámat. Podle toho se na konci října buď nemocnice zase zaplní, nebo z toho projdeme tak dobře, jak to vypadá, že prochází Dánsko," uvažuje Konvalinka.

Imunolog Václav Hořejší přišel s hypotézu, že hospitalizací a vážných průběhů bude desetkrát až dvacetkrát míň než loni. „Kdyby mě někdo s pistolí u hlavy nutil si vsadit, tak bych doufal, že má Václav Hořejší pravdu," komentuje slova kolegy. Problém podle něj je, že chybějí relevantní studie. „Chybí nám opravdu dobrý průzkum prevalence, tedy toho, kolik lidí doopravdy chorobou prošlo a kolik ne. Chybí studie, která by udělala průřez přes všechny věkové kategorie a která by nebrala dobrovolníky, ale lidi vybrané statisticky." Podle biochemika je hloupé, že musíme lidi stále přemlouvat a motivovat k očkování, i když je jasné, že právě vakcinace je to zatím nejúčinnější a v zásadě jediná zbraň.

Konvalinka zhodnotil i vývoj nové vakcíny v Indii. Ta je první zemí světa, která schválila novinku – vakcínu DNA. „Dobrá zpráva je, že tyto vakcíny fungují. Jejich účinnost vypadá poněkud nižší, tedy pod 70 procent. Na druhou stranu Indové celkem správně argumentují, že už to postavili proti delta variantě, tedy té nebezpečnější, proti které měla koneckonců i AstraZeneca lepší účinky," hodnotí biochemik.

Metoda indické DNA vakcíny je podle něj velmi zajímavá. „Do těla vpravíte čistě DNA, která není zabalená do nějakého umělého viru, jako je to v případě adenovirových vakcín, vektorových vakcín jako AstraZeneca nebo koneckonců i u Sputniku. Tam je mimochodem také DNA. Vždy mne překvapí, že se lidé bojí genových manipulací u RNA vakcín a nebojí se toho u Sputniku, kde je dokonce DNA, která se dostává do jádra. Přátelé, do vašeho jádra. Ale já se opravdu nebojím, že by někde mělo docházet k nějakým genovým manipulacím," uzavírá Konvalinka. Opatření proti koronaviru měla být mnohem tvrdší, říká epidemiolog.

Zdroj. irozhlas.cz.