Reportérce stanice CNN se podařilo získat exkluzivní přístup k bojovníkům islamistického hnutí Tálibán sídlícím na někdejší americké vojenské základně v Ghazní. Jeden z tálibánských vůdců Muhammad Arif Mustafa uvedl, že islám jednou zvítězí a islámské právo šaría platit po celém světě.

Vůdce islamistů uvedl, že rozdíl mezi dnešním Tálibánem a Tálibánem z roku 2001 je v tom, že současné hnutí je více zkušené a disciplinované. „Naše aktivity pokračují dobře, posloucháme rozkazy,” řekl stanici CNN. Obavy lidskoprávních organizací ohledně toho, jak se bude fundamentalistický Tálibán chovat k ženám, nechápe. „Islám uděluje práva všem stejně. Ženy mají svoje vlastní práva. Dáme jim tolik práv, kolik jim dává Islám,” vysvětlil svůj pohled na rovnost pohlaví.

Co právo šaría znamená? Které země se jím řídí? A jak ovlivní život žen? Šaría znamená arabsky „cesta“. Je to právní systém islámu založený na koránu, výrocích a činech proroka Mohameda (sunna), ale také na výkladech a konsensu učenců (idžmá) a odvozených analogiích (kijás). Slouží jako návod pro moderní muslimy, jak mají žít v souladu s božím přáním, od každodenních činností po osobní víru. Existuje spousta rozličných interpretací, co vlastně šaría znamená. Někde ji lze poměrně snadno začlenit do politických systémů.

Šaría nemá stejnou podobu jako státní sekulární právo. Řada muslimských zemí však některé části islámského práva, respektive jeho interpretace, vložila i do svých národních zákonů. Jeden z nejpřísnějších výkladů zavedla Saudská Arábie, kde ženy mají extrémně limitovaná práva, ačkoliv nedávno získaly například možnost řídit auto. V zemi platí systém poručnictví, kdy muž musí ženám dovolit, aby mohly například studovat.

Různé interpretace šaríi zavedl také třeba Írán, Pákistán nebo části Indonésie. Velmi přísně islámské právo vykládal i tzv. Islámský stát v letech 2014 a 2015, když kontroloval území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie. Islámský stát trestal smrtí krádež, pití alkoholu, cizoložství či homosexualitu. Třeba právní systém Íránu se odvíjí od přísného výkladu islámského práva šaría, trest smrti zde hrozí za vraždu, znásilnění, ozbrojené přepadení, obchod s drogami i za nevěru.

Normy platí i v Africe, Šaría byla v roce 2000 zavedena ve 12 státech na severu Nigérie, což vyvolalo srážky mezi křesťany a muslimy. Islámské tribunály v severních státech fungují paralelně vedle státních soudů. Šaríatské soudy už vynesly několik trestů smrti za cizoložství, vraždu či homosexualitu, žádný ale nebyl dosud vykonán. Muslimští radikálové z Boko Haram, kteří působí 12 let na severovýchodě Nigérie, vyhlásili v roce 2014 "chalífát“ v oblastech, které kontrolují.

Svět nyní s napětím čeká, jaká pravidla v Afghánistánu nastolí nový režim Tálibánu a zda budou podobně přísná jako v druhé polovině 90. let. Hnutí zatím tvrdí, že pravidla mají být mírná a ženám jejich práva brát nechce, pokud zůstanou v mezích islámu. Zároveň už ale radikální hnutí zdůraznilo, že Afganistán se bude řídit islámským právem. „Nebude tu žádný demokratický systém, protože ten v zemi nemá kořeny. Nebudeme diskutovat, jaký typ politického systému bychom měli v Afghánistánu zřídit, protože je to jasné. Bude tu právo šaría a hotovo," uvedl Vahídulláh Hášimí, který má přístup na jednání vedení Tálibánu a poskytl rozhovor agentuře Reuters. Pád Kábulu bude mít dalekosáhlé důsledky i pro Evropu. Větší, než se nyní předpokládá.

Zdroj: reuters.com, novinky.cz.