|  ZPRÁVY
pá 5. července, slaví se Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, zítra se slaví Den upálení mistra Jana Husa
Domácí
Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry a domácnostem zase dražší půjčky na bydlení  

Začíná utahování šroubů. Češi se musí připravit na to, na co už dávno nebyli zvyklí

24. června 2021 06:08 / Depositphotos
 0   0
Bankovní rada České národní banky ve středu poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Důvodem zvýšení sazeb jsou především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky.

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka tak měnová politika centrální banky vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. To lze podle něj očekávat ve druhém pololetí. Podle ekonomů by ČNB mohla letos zvýšit sazby ještě dvakrát. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Bankovní radní od rozhodnutí zvýšit sazby neodradila ani nová prognóza, kterou již před jednáním měli k dispozici. I tak lze předpokládat, že rozhodnutí nebylo zcela jednomyslné. ČNB je tak po maďarské centrální bance, jež svoji základní sazbu zvýšila v úterý, druhou centrální bankou některé z významnějších světových ekonomik, která k prvnímu post-pandemickému zpřísnění měnové politiky přistoupila. Je přitom pravděpodobné, že další zvýšení základní sazby ČNB se odehraje na příštím, srpnovém měnověpolitickém zasedání.

Trh nyní sází na to, že do konce příštího roku zvýší ČNB svoji základní sazbu ještě pětkrát v rozsahu 0,25 procentního bodu. V příštích dvanácti měsících by podle předpokladu trhu ČNB měla zvyšovat základní sazbu jedním z nejrychlejších temp v zemích OECD. Ze 37 ekonomik této organizace by měly agresivněji než ČR utahovat měnové šrouby pouze Chile, Kolumbie a Mexiko. ČNB svým včerejším rozhodnutím chce trhům vyslat signál, že možný nárůst inflačních očekávání ani v nejmenším nebere na lehkou váhu a že nehodlá tolerovat jakkoli výraznější inflaci, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

Koruna před rozhodnutím ČNB dokonce krátce prolomila hranici 25,40 za euro, poté část svých dnešních zisků vrátila. Část trhu zřejmě sázela na to, že by ČNB mohla již dnes zvýšit sazbu nikoli jen z 0,25 na 0,5 procenta, ale hned na 0,75 procenta. Každopádně na relativně silné úrovni vůči euru se koruna nadále drží, dnešní rozhodnutí tedy přispívá ke zpevnění kursu koruny.

Vyšší úrok zatraktivňuje korunu, ale zároveň je odrazem prostředí, v němž komerčním bankám nezbude nic jiného než jít nahoru s hypotečními úroky. Dnešní rozhodnutí ČNB je tedy dalším dokladem toho, že doba ultralevných hypoték je v ČR pomalu, ale jistě pryč. Hypotéky teď budou pozvolna dále zdražovat, výrazněji nad nynější zhruba dvouprocentní průměrnou sazbu. Komunisté svým předvolebním populismem ohrožují tisíce a tisíce pracovních míst.

Fotogalerie
Ilona Cílková | Magazín PLUS+
Zavřít reklamu