Jedním z bodů jednání byla právě migrace a návrh na dobrovolné přerozdělování migrantů ze Středozemí. Kromě toho Jan Hamáček navrhl odmítnout zákaz olověného střeliva, který kritizuje kvůli možným negativním dopadům na vnitřní bezpečnost. 

Jednání ministrů vnitra členských států EU znovu otevřelo téma migrace a přerozdělování uprchlíků. Nový návrh některých zemí směřuje k reformě evropského azylového a schengenského systému, tento zcela nový nevyzkoušený model však ministr vnitra Jan Hamáček odmítá. Podle něj by to mělo pro Evropu dalekosáhlé důsledky. Jako představitel země, která předsedá skupině V4, vyjádřil zároveň stanovisko, které sdílejí všichni její členové.

„Přerozdělování migrantů v žádném případě! Je to jen lákadlo pro pašeráky a pozvánka pro další nelegální migranty. Pokud je někdo ilegální migrant a nemá právo na azyl, měl by se okamžitě vracet do země původu,“ odmítl Jan Hamáček nové návrhy a připomněl, že hlavními zachráněnými cizinci byli v létě Tunisané, Súdánci a Pákistánci – tedy příslušníci národností, které v drtivé většině nemají žádnou šanci získat v Evropě jakýkoliv druh ochrany. Tito cizinci by se tedy neměli přerozdělovat do jiných zemí Evropy, ale co nejrychleji vracet z vnějších hranic zpět domů.

Česko dále aktivně podporuje praktická opatření, která mají okamžité pozitivní výsledky v praxi. Mezi těmito opatřeními musí být účinnější ochrana vnějších hranic, zefektivnění boje proti pašerákům a obchodování s lidmi, zlepšení návratové praxe prostřednictvím agentury Frontex, prevence a spolupráce s třetími zeměmi a v neposlední řadě zamezení dalšího zneužívání společného azylového systému, který je již nyní zahlcen žádostmi z bezvízových zemí.

Ministři také řešili možný zákaz olova ve střelivu. O něm se v současnosti diskutuje jen z hlediska ochrany životního prostředí, dosud se ale neřešily významné negativní dopady na vnitřní bezpečnost ani na individuální legální držitele zbraní.

„Pro mě je naprosto nepřijatelné, aby kvůli zákazu používání olova ve střelivu byla ohrožena vnitřní bezpečnost,“ sdělil Jan Hamáček s tím, že by dopady takového zákazu na policii byly obrovské. Střelivo, které policie využívá, olovo až na okrajové případy obsahuje. Alternativy jsou dražší a méně kvalitní. Úplný zákaz olověných střel by tak v praxi znamenal zásadní omezení připravenosti příslušníků nejen policie, ale i dalších bezpečnostních sborů, nárůst nákladů na střelivo a častější obměnu služebních zbraní.