Prakticky všechny klíčové segmenty maloobchodu vykázaly v srpnu citelnou ztrátu meziroční dynamiky v porovnání se situací v červenci. Jednou z mála výjimek je segment ubytování. Zvláště markantní je ztráta dynamiky v motoristickém segmentu.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy se však jedná do značné míry pouze o efekt kalendářních vlivů. Po očištění o kalendářní vlivy rostl maloobchod v srpnu solidním meziročním tempem 4,6 procenta, tedy úplně stejně jako po očištění v červenci. Zatímco letošní červenec měl o dva pracovní dny více než ten loňský, letošní srpen měl naopak o jeden pracovní den méně než srpen loňský.

Maloobchodní tržby tak stále vykazují solidní úroveň a prokazují, že spotřeba domácností letos je a bude klíčovým tahounem celé ekonomiky. Růst maloobchodu je poháněn vzestupem reálných mezd, tedy kupní síly obyvatelstva, která letos vzroste o zhruba čtyři procenta.

Spotřebitelé mají stále docela dobrou náladu, což plyne z konjunkturálních šetření ČSÚ, byť jsou si v jisté a rostoucí míře vědomi možných rizik. Míra úspor domácností je za letošní první pololetí přece jenom o něco výše než ve stejném období loňska i předloňska, za čímž je alespoň zčásti právě i opatrnostní spoření.

Dokud ale trh práce nezačne vykazovat znatelnější známky slábnutí, spotřebitelský optimismus Čechů zůstane na poměrně vysoké úrovni.

K obratu na trhu práce dochází zřejmě právě v těchto měsících, neboť v září došlo k nejvýraznějšímu poklesu počtu volných pracovních míst za poslední léta. Další měsíce potvrdí, zda šlo o pouhé zakolísání, nebo zda přehřátý trh práce opravdu soustavněji ochlazuje.

V příštím roce by každopádně měla míra nezaměstnanosti stoupnout z letošní očekávané úrovně 2,8 procenta na 3,3 procenta, což pochopitelně dolehne i na spotřebitelský apetýt. Maloobchod by za celý letošek měl přidat 4,5 procenta, v příštím roce však poroste již tempem jen přibližně polovičním.