Zdechovský připomenul případ z Rakouska, kdy žena vrazila muži pěstí do nosu, protože ji sexuálně obtěžoval a nestačilo její ne. Zlomila mu přitom neplánově nos - a policie ji pak obvinila z těžkého ublížení na zdraví. Sami Rakušené to následně na sítích komentovali jako „ochranu grázlů“. Vzpomněl také na případ 17leté dívky z Dánska, která dostala pokutu za to, že proti muži, který jí stáhl kalhoty a chtěl ji znásilnit, použila pepřový sprej.

„Toto ale nejsou jediné příklady absurdit. Británie už má jasnou legislativu k prodávání, kupování a nošení NOŽŮ (v podstatě všechny střelné zbraně tam jsou zakázané už přes 20 let, tak to ani nezmiňuji). Je nezákonné i jen přivést jako turista do země některý z 18 typů nožů a je povoleno (starším 18 let) nosit jen otevírací nože s čepelí kratší než 7,62 cm, které nejdou otevřít jednoručně,“ konstatoval europoslanec. Momentálně britská Rochesterská diecéze dokonce žádá vládu o regulaci kuchyňských nožů a celkové zpřísnění legislativy, protože i přes všechna dosavadní opatření se útoky noži od roku 2014 zvedly o 80 %.

Jak Zdechovský řekl, stále více se tak prosazuje utopická ideologie, že pokud lidé nebudou mít žádné zbraně, nebude násilí. Když už někdo někoho napadne, neměla by se oběť vůbec bránit, protože to pak prý jen stupňuje agresivitu útočníka, což důrazně radí i některé neziskové organizace.

„Osobně jsem přesvědčen, že základním principem právního státu je možnost bránit se proti agresorovi. Pokud někdo někoho napadne, musí počítat s tím, že mu to napadený může vrátit. To je zákon akce a reakce. A je to i hlavní důvod, proč jsem podpořil ústavní novelu Listiny základních práv a svobod, kam by se mělo připsat ,právo bránit se i se zbraní´,“ konstatoval Zdechovský.

Zároveň politik sestavil devatenáct a jeden důvod pro zavedení práva bránit se i se zbraní. „Závěrem bych dodal, že si uvědomuji, že ústavně zajištěné právo bránit se i se zbraní neovlivní např. snahy Komise omezit plošně olovo, což je hrozba, kterou střelci, myslivci, milovníci historických zbraní i někteří policisté v současnosti řeší. Výše je ale devatenáct a jeden důvod, proč by přesto měla být ústavní pojistka přijata. Olovo je nutné řešit odděleně. Už jsem začal interpelací Komise. A tím to rozhodně nekončí,“ dodal Zdechovský.