Proud v Atlantském oceánu podle studie mezinárodního týmu vědců, která byla zveřejněna v odborném časopisu Nature, zpomalil o 15 procent. Vědci v rámci výzkumu kombinovali počítačové simulace s teplotami naměřenými na mořské hladině. Závěr je znepokojivý, vědci ale zatím neznají potencionální dopady.

Za oslabení Golfského proudu je podle vědců zodpovědné globální oteplování. Teplý proud pohání rozdíly v hustotě mořské vody. Mechanismus spočívá v tom, že teplá a tím pádem lehčí voda teče z jihu na sever, kde se ochlazuje, stává se hustší a klesá do hlubších vrstev a teče zpět na jih. Toto obrovské oběhové čerpadlo se nyní zadrhává.

Globální oteplování způsobuje, že nad severním Atlantikem a nad pevninou, která leží na jeho březích, více prší, a proto do oceánu teče více sladké vody. Také tající led v Arktidě ředí vodu severního Atlantiku. Podíl soli se tak snižuje a voda proto neklesá tak rychle z povrchu do hloubky. „Teprve začínáme chápat následky bezprecedentního procesu, mohou být ale dalekosáhlé,“ uvedl jeden z autorů studie Alexander Robinson.

Jak spolu souvisejí teploty na hladině moře a oslabování systému Golfského proudu, se zkoumalo už dříve. Nová studie je však pokročilejší, protože kombinuje hodnoty naměřených dat s nejmodernější počítačovou simulací. Už dřívější studie ukazovaly, jak teploty na mořské hladině ovlivňují počasí v Evropě. Zjistila se například souvislost mezi vlnou veder v Evropě v létě 2015 a rekordními mrazy v severním Atlantiku.

Oceány hrají na naší planetě klíčovou roli, a proto je potřeba jejich zdraví a kvalitu sledovat. Jsou totiž z velké části zodpovědné za klima na Zemi (čtěte: Oceány mají unikátní schopnost. Bez ní by Země byla dávno neobyvatelná).