Běžný poklidný den se může doslova během vteřiny změnit v noční můru. Na vině je přírodní událost s názvem zemětřesení. Tato neviditelná katastrofická věc přichází zcela nepozorovaně a bez jakéhokoliv varování.

Studie ukázaly, že zemětřesení nastávají podle charakteristického vzoru. Po začátku prvních třesů se jejich intenzita zvyšuje, dosahuje vrcholu a během chvíle vše končí. Silné i slabší zemětřesení začínají stejně. Neexistuje totiž jakákoliv možnost určit, kdy dosáhne svého vrcholu.

Zemětřesení vzniká uvolněním obrovského tlaku v důsledku roztržení zemské kůry litosférických desek v hloubce několika kilometrů pod povrchem. Pro vědce je nesmírně obtížné určit, jak se chovají horniny v zemské kůře, které podléhají obrovským tlakům a změnám teploty. V laboratorních podmínkách lze pozorovat jen zlomek toho, co se týká této silné přírodní události.

Pro předvídání zemětřesení jsou zapotřebí jasné předchozí signály. Dříve seismologové zaznamenali před zemětřesením některé změny v životním prostředí, jako je zvýšená koncentrace radonu, změny v elektromagnetické aktivitě, měřitelné deformace půdy, geochemické změny v podzemních vodách a dokonce i neobvyklé chování zvířat.

Některým zemětřesením předcházely změny na vodní hladině. Se zvyšujícím se tektonickým napětím mohou horniny vytvářet mikro trhlinky, do kterých se začne vsakovat voda. Stejně tak se může měnit hydrochemie podzemních vod vlivem rozpadajících se hornin, které do vody uvolňují minerály a chemické látky.

Asi nejvýraznějším indikátorem je radon. Jedná se o přírodní plyn, který vzniká radioaktivním rozkladem prvků přítomných v některých minerálech. V minulosti byly pro jejich předpovědi používány fluktuace koncentrací před začátkem zemětřesení, ale jasná souvislost nikdy nebyla prokázána. K této metodě je většina vědců velmi skeptická.

Některé krystaly a kameny, které jsou pod vysokým tlakem, začínají vyzařovat elektromagnetickou energii. Měřením elektromagnetického pole v oblasti je teoreticky možné vypočítat nahromaděné deformace půdy. Vědci pak teoreticky mohou upozornit na blížící se zemětřesení. Tato metoda je však podobně jako ta „radonová“ velmi nespolehlivá, jelikož záleží na složení půdy.

Od starověku jsou známé příběhy o neobvyklém chování zvířat před zemětřesením. Moderní výzkum umožňuje tuto příležitost, ale obecně zůstává spíše teoretickou metodou spíše než zdrojem jakkoliv přesných prognóz.

Všechny známé metody předpovědi zemětřesení jsou velice chaotické. V některých případech zemětřesení předcházela jedna nebo více změn. V mnoha dalších případech nebyl zaznamenán žádný zvláštní signál, přestože zemětřesení, které následovalo, bylo velice ničivé a silné. Metoda, která by spolehlivě dokázala rozpoznat blížící se katastrofu, je tak stále předmětem vědeckého bádání.