Studie, která se zaměřila na pozorování mozků astronautů před a po významných cestách do nulové gravitace, ukázala, že umístění jejich mozku uvnitř lebky se v závislosti na délce pobytu ve vesmíru mění. Je to způsobeno tím, že na mozek delší dobu nepůsobí žádné síly, které by ho tlačily dolů.

Přestože se jedná o důležité a ze zdravotního hlediska závažné zjištění, odborníci se zatím nemohou shodnout, jestli tento jev může být zdraví škodlivý či nikoliv.

V rámci malého množství lidí na naší planetě, kteří mají to privilegium cestovat do vesmíru, měli odborníci možnost provádět výzkum na poměrně velkém množství jedinců. Studijní vzorek se skládal z celkem 34 osob, z nichž 18 strávilo několik měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Zjistilo se, že mozek v lebce každého člověka byl skutečně umístěn výše než u jiných lidí. Změna polohy vedla také k menší koncentraci tekutiny kolem mozku, která slouží pro jeho ochranu. Odborníci navíc zjistili, že největší změny nastaly u těch, kteří zůstali v kosmu déle. V tomto případě to byli astronauti z ISS.

Některé nežádoucí příznaky, jako jsou problémy se svaly, viděním nebo motorikou u astronautů, kteří se vrátili na Zemi z delšího pobytu, jsou již známé a vyžadují často rekonvalescenci. Mezi pohybem mozku a těmito příznaky zatím neexistuje žádná spojitost a vědci tedy nejsou schopni říci, jak velký problém může tento jev představovat. Jisté ale je, že s novým zjištěním je nutné počítat zejména v plánech vyslat člověka na Mars.

Dnes sice jedinou lidskou stopu na rudé planetě představuje vozítko Curiosity, které má za sebou celou řadu skvělých objevů. Přítomnost člověka na Marsu je však pouze otázkou času. Pro lidstvo bude tato mise velkou výzvou.

NASA již před časem zveřejnila projekt nového typu iontového motoru, který by měl výrazně zkrátit vzdálenost mezi Marsem a Zemí. Součástí mise bude také mezinárodní spolupráce na vybudování lunární základny nebo plán na výstavbu depa na jednom z měsíců obíhajících Mars.