Na první pohled se může zdát, že město Skrunda není ničím zajímavé. Pole, farmy a lesy připomínají stovky osad, které se nacházejí po celém Lotyšsku. Pouhých pět kilometrů západně se však tyčí brutalistické bytové domy bývalého tajného vojenského města, známého pod označením Skrunda–1.

Opuštěné tajemné místo je tak nejkomplexnějším příkladem socialistické výstavby a také připomínkou neudržitelnosti gigantické SSSR v dnešním Lotyšsku.

Opuštěná místa na území bývalého SSSR jsou do značné míry stejná jako ukrajinské město Pripyat, které bylo postaveno jako dělnická základna nedaleké jaderné elektrárny v Černobylu a bylo opuštěno v důsledku jaderné katastrofy. Příběhy opuštěných měst, které sloužily pro vojenské účely jsou sice méně dramatické, jejich dnešní obraz je však naprosto stejný, stala se z nich města duchů.

Všechna opuštěná města v bývalém východním bloku mají společný jeden paradox, který umožnuje jejich existenci. Jsou totiž pro zaostalé státy příliš nákladné na obnovu, ale zároveň obrovské náklady přináší i jejich likvidace, a proto jsou ponechány přírodní erozi. Výsledkem je, že kdysi vzkvétající vojenská, vědecká a civilní komunita Skrunda-1, přecházela postupně od chátrání, až po naprostou izolaci, která z ní děla svým způsobem magické místo.

Studená válka

Ve městě Skrunda–1 bydlelo v době největšího rozkvětu přibližně 5000 lidí. Město mělo navíc výsostní postavení a roli v obranné strategii Sovětské svazu, protože se zde nacházela tajná radarová základna se systémem včasného varování před blížícím se jaderným útokem ze strany USA.

Uprostřed hustých březových lesů se nachází labyrint budov, továren, podzemních bunkrů o celkové rozloze přibližně 100 akrů. Kromě deseti velkých bytových domů, zde nechybí supermarket, tělocvična, mateřská škola, a dokonce ani nevěstinec.

Poslední obyvatelé z tohoto upadajícího města odešli v roce 1999, ale stále jsou tam ještě k vidění artefakty z jejich života včetně fotografií, nábytku, novin, léků, hraček, pracovních pomůcek a oblečení ze sovětské éry.

Nová budoucnost města duchů

Po mnoha letech neúspěšných dražeb, drsných zim a chátrání se lotyšská vláda rozhodla znovu převzít kontrolu nad tímto místem. Předběžné plány zahrnovaly cestovní ruch i výrobu, ale nakonec bylo prosazeno pouze vojenské využití.

V roce 2015 lotyšská vláda oznámila, že polovina území bude přidělena místní armádě, kde by měla probíhat vojenská cvičení. Druhá polovina bude pronajata soukromým firmám za symbolickou cenu s podmínkou, že do objektů musí ročně investovat předem domluvenou částku.

Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a následné roztříštění republik odrážejí rozpad měst jako je Skrunda-1. Vojenská zařízení, díky kterým města vznikla přestala být po rozpadu SSSR financována a v rámci totálního úpadku následně opuštěna i jejich obyvateli.

Po pádu SSSR Rusko uvedlo, že bude pokračovat v provozování zařízení ještě čtyři roky poté, co budou ruské jednotky staženy z Lotyšska. Rozhodnutí rozzuřilo Lotyšský lid, který obvinil Rusko, že přítomností ozbrojených sil úmyslně podkopává suverenitu státu.

Provoz základny pokračoval pod ruským dohledem až do roku 1998, avšak během tohoto období se lotyšská vláda rozhodla řešit obavy uspořádáním symbolické demolice radarové budovy Skrunda-1.

V následujících letech byla lokalita po delší dobu nechráněná a Skrunda-1 byla zbavena všeho co mělo nějakou hodnotu. Z města tak postupem času zůstala jen skořápka, která připomíná dávnou prestiž této vědecké obce.