Poté co oba Voyageři dokončili svou misi a poprvé lidstvu přiblížili vzdálené planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun, pokračovali stále dál k okraji naší sluneční soustavy. Málokdo asi tenkrát tušil, že sondy budou stále vysílat i po čtyřiceti letech. Podle původních předpokladů měly totiž sondy přestat vysílat krátce po průletu kolem Neptunu. 

V srpnu 2012 Voyager 1, ponořen do ochranné bubliny tvořené slunečním větrem, vstoupil do mezihvězdného prostoru a nadobro opustil naší sluneční soustavu. Voyager 2 je stále ještě na cestě ven a v současné době prochází oblastí heliosheath, což nejvzdálenější vrstva sluneční bubliny. Sondy Voyager 1 a Voyager 2 jsou v současné době asi 13 miliard a 10 miliard kilometrů od Země a stále se vzdalují rychlostí přes 220 tisíc km/h.

Chvíli to odtamtud trvá

Dvojice sond každý den vysílá shromážděná data na Zemi pomocí radiových signálů. Než data z Voyageru 1 dorazí zpět na Zemi, trvá asi 19 hodin. U druhého Voyageru je to přibližně 16 hodin, přičemž pro představu, data z kosmického vozítka Curiosity na Marsu putují k Zemi pouhých 20 minut. Signály jsou zachyceny pomocí NASA Deep Space Network (DSN), sadou silných antén rozmístěných po celém světě, které komunikují s desítkami misí.

Voyageři rozdělují svá měření na digitální „bity“, které mohou být vysílány na Zemi pomocí rádiových vln, vysvětluje Jeff Berner, hlavní inženýr společnosti Deep Space Network, který v NASA pracuje již téměř 30 let. DSN shromažďuje tyto bity a posílá je vědcům z týmu Voyager, kteří je převedou zpět do srozumitelných hodnot.

DSN stráví čtyři až sedm hodin denně nasloucháním slabých signálů, takzvaných pingů, které voyager vysílá. Výkon vysílače na palubě sondy je totiž velice malý. DSN je však natolik citlivý, že komunikaci Voyagerů zachytí. Systém DSN je navíc postaven tak, že až bude s rostoucí vzdáleností Voyagerů potřeba ještě vyšší citlivost, mohou antény fungovat jako jediné pole s vyšším sběrným potenciálem.

„To, že jsme na takovou vzdálenost a po tak dlouhé době z Voyagerů stále schopni získávat data, je naprosto úžasná věc, která dokazuje perfektní práci konstruktérů Voyagerů i kvalitu DSN,“ uvedl ve zprávě Berner.

Dlouhá mise obou sond však pomalu ale jistě končí. Množství elektrické energie, kterou vyrábí termoelektrické radioizotopové generátory, je totiž každým dnem menší a vědci plánují, že začnou příjem signálů z Voyagerů ukončovat v roce 2020. Postupně budou vypínat všechny přístroje spojené s misí Voyager a jako poslední pak utichnou vysílače na palubě sond.

Sondy Voyager již neposílají žádné obrázky, jelikož inženýři vypnuli kamery již v roce 1990, aby ušetřili paměť a energii. Rozhodli se tak poté, co sonda poslala legendární fotografii Země, jako malé modré tečky ve tmě. Stále však budou pokračovat v hlášení magnetických polí a nabitých částic v prostoru a zastávat tak roli meteorologické družice a průzkumníka.