Potápěči objevili tajemný stroj s převody v roce 1900, když se chystali ukrýt před blížící se bouří na ostrově Antikythera. Záhadná skříňka byla objevena ve vraku lodi, která byla pojmenována Antikythera po ostrově, u kterého byla nalezena. Archeologické průzkumy vraku následně odhalily, že pradávná loď se pravděpodobně potopila před dvěma tisíci lety při plavbě mezi Římem a Malou Asií.

Když potápěči prohledávali trosky vraku, narazili na záhadný předmět o velikosti krabice od bot, který byl pokrytý číselníky a uvnitř měl asi 30 ozubených kol z bronzu. Ačkoliv byl předmět velice zkorodovaný a rozbitý, vědci po delším ohledávání přišli na to, že se jedná o pradávné astronomické zařízení. S jeho pomocí staří Řekové určovali budoucí polohu slunce a hvězd.

Přestože skříňka byla velice poničená vlivem koroze, které podléhala dlouhých 2000 let, vědcům se podařilo zjistit pomocí 3D zobrazovacích metod, že na zařízení je napsán návod, jak se používá.

Stroj předpovídal zatmění slunce

V roce 2015 vědci vydali zprávu, ve které oznámili, že dešifrovali číselník a algoritmus Antikythera, který byl používán k předpovědi zatmění slunce.

Vědci tak přišli na to, že čtyřválcová spirála indikovala zatmění pomocí specifických glyfů, které označují čas a typ zatmění. Například lunární zatmění bylo označeno symbolem pro Σ, který byl krátký pro měsíční bohyni ΕΛΗΝΗ (Selene), zatímco sluneční zatmění bylo označeno H, což je zkratka pro boha slunce ΗΛΙΟΣ (Helios).

Pro zajímavost také anglické slovo pro zatmění „eclipse“ pochází z řeckého slova „ekleipsis“, což znamená opuštění. Starověcí Řekové totiž věřili, že slunce doslova opouští Zemi během této doby.

Výzkumníky velice překvapilo, jak byl starobylý řecký počítač sofistikovaný. Mechanismus Antikythery by totiž mohl nejen předvídat čas zatmění, ale také určit jeho charakteristiku, jako je například plocha zatmění, úhlový průměr měsíce a také polohu Měsíce v době zatmění.

Ačkoli význam těchto událostí v řecké kultuře není zcela znám, je zřejmé, že zatmění bylo považováno za důležitou událost. Například starodávný historik Herodotus tvrdil, že zatmění Thales, které se mělo stát v roce 585 před naším letopočtem, doslova zastavilo válku mezi mediánským králem Cyaxaresem a lýdským králem Alyattem. Někteří vědci se domnívají, že Řekové používali data ze zatmění pro výpočet vzdáleností mezi vesmírnými objekty.