Vědci díky umělé inteligenci dokázali identifikovat v lidském genomu stopky dávných předků dnešního typu člověka. Umělá inteligence dokázala v genomu rozeznat předchůdce moderních lidí, kteří přišli z afrického kontinentu a setkali se s moderními lidmi. 

Asi před 80 000 lety došlo k velké migraci lidí z Afriky, kdy část lidské populace, která se již skládala z moderních lidí, opustila africký kontinent a migrovala na jiné kontinenty. Tato skutečnost pak vedla k postupnému vzniku dnešní populace lidí.

Křížení populací

Vědci se domnívají, že mězi oběma typy lidí docházelo k páření a vznikl druh hybridního člověka, který nebyl dosud rozpoznán. Až nyní díky algoritmům hlubokého učení, jež analyzovaly složitou masu starověkého a moderního lidského genetického kódu. K objevení genu vedla technika zvaná Bayesian inference.

Nová teorie vědců se také shoduje s nálezem tohoto hybridního typu člověka v sibiřských jeskyních, který vykazoval známky křížení starších předchůdců a moderních lidí. Vědci tak díky tomuto výzkumu budou moci sledovat časovou osu, jak se tyto dávné druhy protínaly a křížily. Vědci však podotýkají, že k přesnému popsání tohoto hybridu bude potřeba provést ještě širokou škálu nejrůznějších výzkumů.

Několik zlomků kostí

Denisova jeskyně, kde byly ostatky tohoto vyhynulého mezidruhu člověka, se nachází v sibiřské oblasti, o které je známo, že zde žili dlouhou dobu moderní lidé spolu s neandertálci. V této oblasti vznikli takzvaní denisované, jak je označována vyhynulá populace rodu Homo (nebo druhu Homo sapiens), blízcí neandertálcům. Bylo však nalezeno pouze několik zlomků jejich kostí, první z nich v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku. Dále čtěte: (Amatérský potápěč našel na mořském dně prastarý artefakt. Patřil rytíři z dob křižáků).

Zdroj: Sciencealert.com.