Biologové si v posledních letech všímají výrazného zvýšení případů, kdy africkým slonům s postupem věku nenarostou kly. Mohutné sloní kly jsou přitom pro slony velice důležitým nástrojem, který jim pomáhá nejen při hledání potravy, ale také jako zbraň v soubojích samců o samice. Jedinec bez klů je pak velice znevýhodněn vůči svému soupeři.

Možná také v souvislosti s pytláctvím, kde jsou sloní kly velice cenným artiklem, se však jedinců bez nich rodí stále více. A vědci se domnívají, že se jedná o jedinečný výsledek evoluce, který můžeme sledovat v přímém přenosu. Sloní kly se staly totiž velice důležitou součásí financování občanské války v Mosambiku, kde bylo mezi roky 1977 až 1992 zabito obrovské množství těchto zvířat. Odhady naznačují, že během této doby bylo zabito přes devadesát procent tamní populace.

Slonů bez klů začalo přibývat

Po tomto sloním masakru se v oblastech Mosambiku začaly objevovat stále častěji jedinci bez klů, přitom před válečným konfliktem většina slonů kly měla. Dnes existují v Africe místa, kde dokonce ve stádech převládá počet slonic, které nemají kly nad samicemi, které je mají. Vědci se domnívají, že je to způsobeno přežitím více samic bez klů, které své geny šíří rychleji než menšina s kly.

Díky dlouholetým nepokojům v zemi tak možná člověk přispěl k ohnutí evoluce slonů tak, aby se zvýšila jejich šance na přežití. S podobnými případy se však vědci setkali již dříve, kdy se po masivním vybíjení populace objevilo mnohem více samic, které kly neměly. Vědci si s tímto zjištěním dlouho nevěděli rady, protože nic podobného dosud nebylo u jiných tvorů pozorováno.

Jediný gen 

Díky analýzám se vědcům podařilo zjistit, že k přeměně stačí změna v jediném sloním genu, který je zodpovědný za tvorbu slonoviny. Vědci také zjistili, že pokud tento gen dostane samec, velmi často zemře ještě v děloze své matky. 

Vědci si uvědomili, že evoluce nemusí být pokaždé vnímána jako dlouhodobý proces, který trvá nejméně tisíce let, protože tato změna genofondu slonů se odehrála během posledních patnácti let. Díky těmto výzkumům vědci získávají přehled o tom, jaký vliv může mít lidská činnost na planetě na evoluční vývoj populací různých tvorů. Dále čtěte: (Vědci objevili vzácnou fosili tvora, který žije dodnes. Za šestnáct milionů let se vizuálně téměř nezměnil).

Zdroj: Science.org.