S koncem poslední doby ledové, která zasáhla naši planetu, odešli také poslední mamuti srstnatí, kteří dříve obývali celou severní polokouli. K jejich vymření přispely nejen klimatické změny, ale také lidé, kteří je hojně lovili.

Vědci nedávno zjistili, že i přes značný úbytek populace tohoto tvora, ještě dlouho přežíval na odlehlých místech. Jedním z takových míst, kde kolonie mamutů dlouho žily, je Wrangelův ostrov mezi Východosibiřským a Čukotským mořem.

Díky zkoumání jejich zubů a kostí se vědci chtěli dozvědět více o tom, jak tito izolovaní mamuti přežívali ještě dlouho po skončení doby ledové. Experti vytvořili scénář, který vedl k vyhynutí posledních mamutů před čtyřmi tisíci lety.

Vzorky, které vědci zkoumali, pocházely z nejrůznějších částí světa včetně arktického ostrova. Chemické rozdíly mezi kostmi a zuby mohly vědcům naznačit změny v potravě, prostředí a další faktory, které mohly zkrátit či prodloužit život mamutů.

Zatímco před více než deseti tisíci lety mizely poslední mamuti z ukrajinských a ruských plání v důsledku oteplování, zmenšování životního prostředí a nedostatku potravy, mamutům z Wrangelova ostrova se naopak dařilo.

Zatímco mamuti z pevniny se v těžkých časech na konci ledové doby spoléhali na zásoby tuku, ostrovní nepotřebovali vynakládat mnoho úsilí. Měli příznivější podmínky pro přežití a dostatek jídla.

Ostrov, který byl původně útočištěm mamutů, stál nakonec za jejich vyhynutím, protože na izolované pevnině chyběla genetická rozmanitost. Díky špatným genům byla nakonec imunita mamutů oslabena natolik, že vyhynuli. Dále čtěte: (Vědci bijí na poplach: Africkým žirafám hrozí vyhynutí).