Chorobná žárlivost často bývá smrtícím úderem ve vztahu. Zničí takřka úplně všechno, co partneři za celou dobu vztahu budovali. Začíná to poněkud nevinně. Otázky typu, kde jsi byla, s kým, kdy přijdeš, začnou být na denním pořádku. Nejprve to partnerce přijde milé, postupem času se však tón hlasu mění a otázky se začnou měnit v příkazy.  

Čím více má žárlivec dojem, že je jeho vztah ohrožen, tím manipulativněji se chová a ignoruje potřeby svého partnera. Žárlivost může dojít až do takových mezí, že dotyčný na svého partnera křičí, hádá se s ním, nebo ho dokonce fyzicky napadá, a to třeba i před ostatními lidmi. Citové výbuchy už nedokáže ovládnout. Pokud se cítí být zanedbáván, může nastolit docela slušný domácí teror. Žárlivý člověk je přesvědčen o své pravdě a podle toho se chová. Stává se z něj diktátor a jedná se svým partnerem jako se svým majetkem.

Používá váš partner tyto věty? Zbystřete!

• Do půlnoci budeš doma!
• Pokud tam bude on, nikam nepůjdeš!
• S ním už si nebudeš psát!
• Nikam nepůjdeš, zůstaneš doma!

Lustrování osobních věcí

Dalším varovným signálem je kontrolování a lustrování osobních věcí. Nejčastěji jde o mobilní telefon, ve kterém žárlivec kontroluje příchozí a odchozí zprávy i hovory, kam, kdy a jak dlouho se volalo. A samozřejmě nelze vynechat ani internet, kdy dotyčný stále lustruje facebookovou stránku svého partnera a kontroluje každý příspěvek. Na téma žárlivost jsme více psali zde.

Co dělat?

Chorobná žárlivost může zajít tak daleko, že se člověk může stát obětí domácího násilí i týrání. V takovém případě neváhejte, dotyčného nekompromisně opusťte a odejděte od něj co nejdál. Stejně jako se nedá žít s notorickým alkoholikem, stejně tak se nedá žít s chorobným žárlivcem. Jediné řešení je vzít nohy na ramena, dokud je čas.