Lepek na nás číhá všude. Není totiž jen součástí jídla, ale najdeme ho také v kosmetice (rtěnky), lécích, potravinových doplňcích, vitamínech, v zubních pastách nebo modelovacích hmotách pro děti. 

Hrozba zvaná celiakie

Celiakie vzniká u geneticky predisponovaných pacientů. Je to autoimunitní choroba projevující se změnami na sliznici tenkého střeva. Hlavním vyvolávajícím faktorem choroby je lepek (gluten). Je to směs prolaminových proteinů, které se vyskytují v zrnech obilovin jako je pšenice, žito či ječmen.

U náchylných jedinců vede konzumace těchto proteinů k negativnímu ovlivnění sliznice tenkého střeva, k vyhlazování klků a dokonce až k chronickému zánětu střeva, což se odráží na výrazném zhoršení trávení a dalších závažných zdravotních problémech. Bolí vás často hlava? Na vině může být celiakie.

Nezbytnou zásadou je pro tyto osoby celoživotní bezlepková dieta. Pokud se nedodržuje, vede to k různým zdravotním potížím.

Podle statistiky ženy používají denně v průměru 6 až 10, muži 3 až 5 kosmetických výrobků. Když si vezmeme celiatiky a možné složky obsahující lepek, je to dost velké číslo potenciálních rizik. Projevy nesnášenlivosti lepku totiž nemusí vyvolávat potíže jen v trávicím traktu, ale mohou se objevit i kožní problémy.

U mnoha pacientů způsobuje lepek kosmetické problémy jako suchou kůži, měkké a lámavé nehty. Potíže začínají obvykle malými svědivými vyrážkami, které přecházejí do pálivých skupinových "váčků" podobných herpesu. Nejčastěji se vyskytují na loktech, kolenou, ramenou, ale i na zádech či hlavě.

Nebezpečná kosmetika

Žádný kosmetický přípravek není pochopitelně určen ke konzumaci. Určité druhy kosmetiky však někdy nechtěně v malých množstvích můžete spolknout. Jde zejména o kosmetiku určenou pro ústní hygienu (zubní pasty, ústní vody, ústní deodoranty, protiparadentózní a antiseptické gely), dekorativní a ochranná kosmetika na rty (rtěnky, konturovací tužky na rty, lesky na rty, balzámy a pomády na rty).

Určité riziko v zubních pastách představuje látka sorbitol. Pro snížení rizika, by sorbitol neměl pocházet z obilí, ale z kukuřice. Původ sorbitolu se však nedá zjistit ze složení výrobku uvedeného na obalu.

Podobné riziko v ústní vodě a deodorantech představuje alkohol, který se získává i z obilovin (mohou jej obsahovat i některé sirupy proti kašli). Kosmetičtí výrobci zdroj lihu ve složení neuvádějí. Proto při zkoušení nového produktu ústní hygieny doporučujeme opatrnost.