Možná se vám to zdá příliš brzy, pořádně jste si ještě ani nezalyžovali a už se po vás chce začít pečovat o trávník. Na sekání je opravdu ještě brzy, ale blíží se dny, kdy je potřeba trávník nastartovat, přihnojit, dodat mu živiny a zbavit ho nechtěného plevele.

I když to tak na první pohled nevypadá, travní porost patří na zahradě k těm nejnáročnějším rostlinám. V této disciplíně ho předčí snad jen plodová zelenina. Aby byl golfový trávníček hustý, vypadal svěže a vesele se zelenal, budete ho muset opečovávat alespoň čtyřikrát do roka. Obyčejný porost posetý kvítky si pak vystačí jen s jarní údržbou.

Mnohem méně pozornosti naopak potřebují zahradní louky, které se v současnosti staly velkým trendem – krásně kvetou, sečení vyžadují jen dvakrát ročně a ocení je i hmyz. Hodí se však spíše do odlehlejších koutů zahrady, blíže u domu lépe slouží klasický trávník. Základní jarní péče o něj sestává z takzvané vertikutace a hnojení. V případě potřeby ve třetím kroku trávník dosejeme. 

Vertikutace 

Název toho zahradnického postupu vznikl z anglického „vertical cut“ a znamená to svislý řez. Provádí se přístrojem podobným sekačce, který se nazývá vertikutátor. Jeho nože mělce prořezávají travní porost, čímž krásně provzdušní vrchní zplstnatělou a slehlou vrstvu trávy. Trávník tak získá větší odolnost proti suchu i chorobám a spolu s porostem se probudí i půda.  

Vertikutace se provádí od poloviny března do konce dubna. Vyberte si pro ni počasí, kdy je venku stabilně kolem osmi nebo deseti stupňů Celsia – pokud mrzne, ošetření odložte. Trávník by se při vertikutaci také neměl topit v bahně, porost by se tak snadno poškodil. Projeďte s přístrojem travnatou plochu nadvakrát, nejprve se vydejte jedním směrem a poté přejíždějte porost kolmo na předchozí směr – jakoby křížem.  

Nelekejte se, když bude trávník po tomto zásahu vypadat hůře než před ním. Vertikutace ho pročeše, zbaví všech odumřelých částí rostlin i mechu. Odhalí se tak suchá místa a lysiny, které bude třeba ošetřit, případně dosít. Vyčesanou plst nevyhazujte, poslouží vám výborně jako mulč ke kořenům stromů a keřů. Pokud nemáte vertikutátor, nevadí, trávník poctivě pročešte alespoň hráběmi.

Hnojení 

Bez hnojení to nepůjde. Trávník bez živin trpí a je to na něm znát. Někteří zahradníci doporučují porost přihnojit už v předjaří, jiní čekají na březen. Jestli jste nedočkaví, použijte raději ředěnou rostlinnou jíchu místo průmyslově zpracovaného hnojiva. Ideální je pohnojit zelenou pýchu zahrady asi týden po březnové či dubnové vertikutaci. Pusťte se do toho ideálně krátce po jarním dešti, když je půda vlhká. Volte nejlépe hnojivo určené přímo pro trávník, s vyšším obsahem dusíku, který podpoří růst a vytváření zelené hmoty.  

Trávník potřebuje opravdu hodně výživy, jinak usychá, objevuje se v něm mech, případně trávu plíživě vytlačuje odolnější plevel. Hnojivo rovnoměrně rozprostřete po celé travnaté ploše. Nezapomeňte na následnou spršku obohacenou o probiotické bakterie, které trávníku pomohou výživné látky z hnojiva účinně zpracovat.

Organické hnojení obsahuje živiny ve složitých sloučeninách, které rostliny nedokážou vstřebat. I kdybychom vytvořili dokonalý organický substrát s ideálním poměrem živin, pokud je užitečné bakterie neupraví, může trávník trpět podvýživou. Potravou pro tyto bakterie jsou totiž kořenové výměšky – gel, který rostlina produkuje, aby bakterie přilákala ke spolupráci. Na oplátku za potravu zase bakterie rostlině "předžvýkávají" živiny z organické hmoty do formy, kterou dokáže využít. Probiotika také navíc zlepší strukturu půdy i její schopnost udržet v sobě vláhu a živiny. Trávník ošetřený přátelskými bakteriemi bude také v mnohem lepší kondici a vy se na zahradě dočkáte hustého zeleného porostu. 

Setí 

Zhruba za dva týdny po práci s vertikutátorem už je jasné, kde tráva sama neporoste. Na vzniklé místo nasypte tenkou vrstvu substrátu a rozhoďte travní semena. Lehce přihrňte, udusejte a zalijte vodou s porcí užitečných probiotických bakterií, aby se semínka dobře uchytila. Prospěšné mikroorganismy pomohou rašící trávě s tvorbou bohatého kořenového systému. Mladý trávník má pak také díky silnějším a rozvinutějším kořenům a lepší výživě více energie a lépe odolává suchu a patogenům, pro které je jinak snadným cílem. Pomocí laktobacilů a dalších užitečných bakterií trávník v dosévaných částech lépe zakoření a bujně poroste.

Zbavte trávník plevele

Jakmile začnou zpívat ptáci a teplota se bude pohybovat dlouhodobě nad nulou, začne rašit nejen nová tráva, ale také plevele, které se vysemenily minulý rok a teď přišla jejich chvíle. Trávník proto nejen provzdušněte, pohnojte a zasejte nová travní semena, ale především ho také zbavte vyrůstajících plevelů, nebo těch, které vám zůstaly z minulého roku. Pampelišky a jiný zakořeněný plevel nekompromisně vykopejte a na jejich místo zasejte novou trávu.

TIP: A co s mechem? Mech se v trávníku objevuje z nejrůznějších příčin, patří mezi ně mimo jiné přílišné zastínění, vlhko, kyselé pH půdy nebo nedostatek živin. S mechem vám pomůže zatočit právě vertikutace, přihnojení půdy a zlepšení její struktury a vlastností například pomocí probiotik. Také by vás mohlo zajímat: Zahrádkářská sezona začíná. Přišel čas na předpěstování rané zeleniny.

Zdroj: thespruce.com, blog.rismedia.com.