Na cukrovku zabírá mnoho bylin, které lze koupit v lékárnách či bylinkářství. Proč ale za ně zbytečně utrácet peníze, když si je můžete vypěstovat sami. A to na zahradě i třeba v květináči na balkoně. Poradíme vám, které rostlinky by na zahrádce diabetika neměly chybět.

Borůvky

Borůvky jsou velmi zdravé a mimo jiné pomáhají také diabetikům. Konkrétně jejich listí, a to díky myrtilinu, kterému se také lidově říká rostlinný inzulín. Čaj z listů výrazně ovlivňuje metabolismus cukru. Stačí čtyři vrchovaté lžíce borůvkových listů namočit do druhého dne v litru studené vody a potom krátce povařit a slít. Hladinu cukru v krvi pomáhají snižovat i samotné plody borůvky.

Obvykle je dobré si na zahradu vysadit alespoň dva keře, protože borůvky bývají jen částečně samosprašné. Milují slunečné stanoviště, ale dařit se jim bude i v polostínu, i když v zastíněnější části zahrady vám nebudou tolik plodit. Bez problémů lze borůvky vypěstovat i v květináči na balkoně. Vždy ale dbejte na to, aby byla borůvka zasazena do písčité nebo písčito-hlinité půdy s velmi kyselou reakcí. Ideální je směs písku a rašeliny. Směs pak nezapomeňte pravidelně doplňovat, bez dostatečné kyselé reakce nebude borůvka dobře prosperovat. Pro udržení vlhkosti i jako ochranu proti plevelům doporučujeme okolí keře zahrnout mulčovací kůrou.

Jestřabina lékařská

Tato léčivka není moc známá, ale její účinky jsou obrovské. Často roste podél řek a rybníků či v nehostinných půdách, ale snadno ji můžete přenést i do zahrady. Využívá se hlavně při léčbě cukrovky, ale ocení ji také novopečené maminky, protože bylina dokáže zvýšit tvorbu mateřského mléka. Obsahuje kromě hořčinů, tříslovin a saponinů také galuteolin a galegin. A právě galegin funguje při snižování glykemie. Užívá se tak, že nať jestřabiny přimícháte do čajových směsí.

Rostlina je díky růžovým hroznům květů velmi dekorativní, vyžaduje ale prostor. Lodyhy jsou totiž 40 až 150 cm vysoké. Kvete od července do srpna. V zahradě se těmto rostlinám bude nejlépe dařit v přírodně laděných kompozicích a ve skalkách. Dávají přednost těžším hlinitým a vlhkým půdám s dostatkem vápníku a dalších živin. Při nedostatku vápníku je vhodné přihnojování ledkem amonným s vápencem anebo ledkem vápenatým. S příchodem zimy ale pozor na vymrzání, rostlinu se určitě vyplatí přihrnout.

Bobkový list

Bobkový list obsahuje asi 3 % silic, glykosidy, partenolid, éterické oleje, třísloviny a hořčiny a je prospěšný při cukrovce 2. typu, kdy snižuje hladinu cukru v krvi. Navíc pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a triglyceridů, čímž zlepšuje fungování srdce a jater. Studie prokázaly, že užívání asi dvou gramů bobkových lístků denně po dobu jednoho měsíce vede ke snížení hladiny glukózy v krvi až o dvacet procent.

Na pěstování je vavřín velice nenáročný. Je však třeba ho pěstovat v květináči, který je nutné na zimu přemístit do tepla. Vyhovovat mu bude běžný substrát pro pokojovky, přihnojovat lze v době od konce února do konce září, a to jednou za dva týdny běžným hnojivem pro pokojové rostliny. Bobkový list potřebuje pravidelnou zálivku, pokud ho necháte na přímém slunci, tak je třeba rostlinu zalévat denně. Na druhou stranu vavřín nesmí stát ve vodě, na to dejte pozor. Od jara do podzimu můžete mít květináč venku na zahradě nebo balkoně, na zimu jej ale dejte dovnitř. Starší rostlina snese teploty maximálně do –2 °C, mladší jen kolem 0 °C.

Stévie sladká

Tato tropická rostlina je vynikajícím přírodním sladidlem. Její lístky mají příjemnou sladkou chuť. A protože nezvyšuje hladinu krevního cukru, je vhodná i pro diabetiky. Navíc obsahuje látky, které vedou k pozitivní regulaci cukru v těle. Když si ji vypěstujete a nasušíte, múžete si pak stévií osladit třeba čaj.

I když není pěstování stévie úplně snadné, můžete se o to pokusit, a to jak na záhonu, tak za oknem v květináči. Potřebuje hlavně světlo, teplo a vlhko, za těchto podmínek tvoří nejvíce sladkých látek. Největší šanci na úspěch budete mít při pěstování v květináči, ale klidně můžete mít rostlinu i na slunném záhonku, ideálně ve skleníku nebo fóliovníku. Daří se jí v hlinitopísčitých vzdušných a vlhčích půdách s půdní reakcí kyselou až neutrální (pH 6,5–7,5) a menším množstvím organických látek. Stévie potřebuje pravidelnou, ale přiměřenou zálivku. Kořeny nesmí nikdy stát ve vodě.

Ořešák

Diabetikům svědčí také vlašské ořechy. V odborném časopise Diabetes Care vyšla studie dokládající, že právě každodenní pojídání ořechů pomáhá regulovat průběh diabetu 2. typu.

Kdo má zahradu, může si na ní ořešák na jaře nebo na podzim vysadit. Strom potřebuje velmi světlé a slunné stanoviště, s dostatkem prostoru pro budoucí kořeny. Dříve a hojněji plodí v nížinách, ale lze ho s úspěchem pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách. Vybíráme teplé jižní, západní, či jihozápadní svahy. Stanoviště by mělo být chráněné ze severu, či severovýchodu před silnými mrazivými větry. O tom, s čím vším pomůžou listy a skořápky z ořešáku, jsme psali zde.

Zdroj: lekarnici.cz, magazinzahrada.cz, novinky.cz, Zahradnictví Spomyšl, Diabetes Care