O benefitech zateplení domu určitě nikdo nepochybuje, ne vždy je ale provedeno tak, aby přinášelo co největší výhody pro jeho obyvatele. Typickým příkladem je zateplení půdy, která je pro mnoho majitelů domů méně důležitá než obytný prostor. Jejímu zateplení proto nevěnují dostatečnou pozornost. Je to ale chyba. Zateplení půdy totiž přinese další úspory za spotřebu energií a zvýší uživatelský komfort. Zateplením se také zlepší tepelná pohoda v interiéru, zmenší riziko růstu plísní v rozích místností a na stropech.

Není půda jako půda, ale vždy je dobré ji zateplit

Půda je prostor pod šikmou střechou. Ten může být obývaný, pak zateplujeme šikmou střechu, nikoliv samotnou půdu. O zateplení půdy jde v případě, když se zatepluje horizontální strop pod šikmou střechou, tedy nikoli šikmou střechu jako takovou. Zateplení půdy přináší jednoznačně větší komfort bydlení, ale i významné finanční úspory. Když izolační konstrukce odděluje nevytápěný prostor od vytápěného, zajišťuje zateplení příjemnou teplotu v interiéru bez zvýšených nákladů na vytápění.

Nepodceňujte pečlivou přípravu před samotnou realizací

„Z technického hlediska je nutné zjistit, v jakém stavu je stropní konstrukce. Pokud ji tvoří trámy, prověříme, že nejsou napadeny vlhkostí nebo dřevokaznými houbami. Dále zjišťujeme, v jakém stavu jsou zhlaví trámů a také je důležité, kolik máme místa mezi podlahou půdy a šikminami střechy. Všechny tyto faktory ovlivňují, jakým způsobem budeme půdu izolovat,“ říká architektka Tereza Vojancová.

Velmi důležité je také dbát na precizní provedení. Ať už se jedná o pečlivé provedení parotěsnící vrstvy bez perforací, či předcházení vzniku tepelných mostů. Ideální je, pokud skladba konstrukce umožňuje případné vlhkosti, aby se z konstrukce odpařila. V opačném případě zkondenzovaná vlhkost v neprodyšné skladbě konstrukce může velmi brzy zhoršit kvalitu prostředí v interiéru, hrozí i tvorba plísní a kompletní degradace nosné konstrukce.

Jak na správné zateplení půdy?

Velmi záleží na tom, zda je ve stávající stropní konstrukci funkční parotěsnící zábrana, například v podhledu stropu posledního podlaží. Od toho se odvíjí další řešení. Jestliže tam parotěsnící zábrana není, je nutné ji do konstrukce vždy doplnit, aby nemohlo docházet ke kondenzaci v konstrukci. „Variant zateplení půdy existuje několik. Pokud není dostatečná světlá výška pod šikmou střechou na vložení izolace pouze nad trámy, je možné vkládat izolaci mezi a poté nad či pod trámy (do podhledu). V případě zateplení mezi trámy se ale snižuje povrchová teplota v zhlaví trámů, hrozí zde kondenzace a následná hniloba zhlaví trámů. Proto tuto variantu primárně nedoporučujeme, hlavně pokud není zateplená fasáda domu, ačkoli se v praxi používá,“ upozorňuje Tereza Vojancová.

Pokud je na půdě dostatek místa, je to ideální varianta a lze izolovat pouze nad trámy. Jestliže se má půda používat jako úložný prostor, lze aplikovat následující řešení. Podlaha půdy se očistí, aby bylo možné na ni položit parotěsnící vrstvu, není-li v konstrukci stropu níže. Parotěsnící vrstvu je třeba položit souvisle, napojit pásy folie mezi sebou, na všechny pronikající konstrukce, obvodové zdi apod. Na ni se uloží dřevěný rošt, který se vyplňuje minerální izolací. Shora se na dřevěný rošt přidělají prkna s drobnými mezerami. 

Jaké materiály je vhodné použít a jakým se naopak vyhnout?

Podle Terezy Vojancové není vhodné překrytí tepelné izolace shora OSB deskami. OSB je totiž na rozdíl od dřevěných prken difuzně uzavřený materiál, který brání prostupu vlhkosti konstrukcí. Na OSB pak mohou růst plísně, v nepříznivém případě se může i hromadit vlhkost. Materiály vhodné pro zateplení jsou URSA PUREONE DF 39 či URSA DF 38. Jejich výhodou je naopak difuzní otevřenost. To znamená, že umožňují vodní páře procházet konstrukcí. Jako parotěsnící materiály je možné použít URSA SECO SD 2 či URSA SECO SD 100. Jestliže bude půda nevyužívaná, může se izolace položit pouze na parotěsnou zábranu bez dřevěného roštu a horního prkenného záklopu. Stačí pouze překrytí geotextilií (difuzně otevřeným materiálem) proti prachu.

Aby zateplení mělo maximální efekt, není radno ignorovat tloušťku samotné izolace. „Tloušťka izolace závisí na účelu, pro který je použita. Zateplujeme-li půdu z tepelněizolačních důvodů, počítejme s 20 až 40 centimetry tloušťky minerální izolace, dle konkrétního souvrství. Navíc bude potřeba parotěsnící zábrana. V případě, že izolujeme čistě z akustických důvodů, tloušťka bude začínat na 10 centimetrech, parotěsnící zábranu v takovém případě nevyužijeme,“ dodává Tereza Vojancová. Vhodnými materiály, které napomáhají zvukové neprůzvučnosti, jsou například prémiová URSA PUREONE DF 39 či URSA DF 38.

I vhodný výběr minerální izolace šetří životní prostředí

Minerální izolace společnosti URSA jsou vyrobené z více než 90 % z obnovitelných zdrojů a jejich podstatu tvoří ze 70 % skleněné střepy, které pochází z recyklovaného skla, více než 20 % pak tvoří písek. Materiály URSA GLASSWOOL i URSA PUREONE během svojí životnosti ušetří několiksetkrát více energie, než je třeba na jejich výrobu. URSA PUREONE, stejně jako izolace URSA GLASSWOOL, dosahují nejlepších akustických, tepelněizolačních a protipožárních výsledků. Navíc je minerální izolace URSA PUREONE hypoalergenní a bez obsahu zbytkových formaldehydů. Hodí se tak i do prostředí s vyššími hygienickými nároky, například do dětských pokojů.

 Zdroj: URSA