„Víme, že klíšťata jsou zpravidla v lese. Jsou ale i v lese, který má specifický druh porostu, určitou výšku, hustotu atd. A tohle všechno už dokáže vesmírná družice rozlišit,“ vysvětluje ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Vědci tak zkombinovali data z družice a záznamy Státního zdravotního ústavu o nakažených. Výsledkem je speciální mapa, která pomůže třeba při plánování výletů. Barevně jsou vyznačené oblasti, kterým je lepší se vyhnout: „Můžeme zvětšovat, zmenšovat až do rozlišení zhruba patnácti metrů,“ dodává Jan Kolář.

Problematickou oblastí jsou například jižní Čechy, Brdy nebo bývalý vojenský prostor Ralsko. Naopak relativně velké oblasti Středočeského kraje, na východě Čech nebo na jihu Moravy jsou bez rizika onemocnění.

Po kousnutí klíštětem přitom nejsou výjimkou ani trvalé následky. „Mohou být tak u čtvrtiny pacientů. Mají buď charakter neurologický, nebo například chronické bolesti hlavy, zvýšená únava,“ popisuje Zarina Karimová z očkovacího centra Nemocnice Na Bulovce.

Právě očkování může proti encefalitidě ochránit, v Česku je ale naočkováno jen asi 23 procent lidí. Výrazně méně je to pak v kategorii seniorů. Česko přitom patří mezi země s nejvyšším výskytem této nemoci. Třeba v Rakousku se proti encefalitidě nechalo očkovat přes 90 procent lidí. 

Zájem Čechů o očkování ale v posledních letech roste. Třeba u největší zdravotní pojišťovny VZP se počet zájemců o příspěvek na očkování zvýšil za posledních pět let asi sedmkrát. Pojišťovny klientům na očkování přispívají, většinou mezi 300 a 1500 korunami ročně. Očkování stojí kolem 1000 korun na jednu dávku, aplikovat je třeba dvě krátce po sobě a poté po třech až pěti letech přeočkovat. Nejvhodnější doba je v zimě, ale dá se očkovat i na jaře. 

Kromě encefalitidy mohou klíšťata přenášet také boreliózou. Tou se u nás loni nakazily asi čtyři tisíce lidí. Výzkumníci už pracují na vývoji univerzální vakcíny, která by fungovala proti všem nemocem přenášeným klíšťaty. Zatím látku testují na laboratorních myších.