Pomohlo by posílení kompetencí praktických lékařů a rozšíření škály léků, které mohou předepisovat. V současné době je jich jen asi polovina. Novinářům to řekli představitelé lékařů u příležitosti evropské konference praktických lékařů WONCA, kterou Praha hostí. V Česku je asi 6000 praktických lékařů.

Jedním z důsledků omezených kompetencí praktických lékařů je podle předsedy Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Svatopluka Býmy také to, že čeští pacienti chodí k lékaři častěji než obyvatelé jiných evropských zemí. „Pacienti jsou často zbytečně i s jednoznačnou diagnózou odesíláni ke specialistům, protože praktický lékař nemá dostatečné pravomoci, aby jim lék mohl předepsat," vysvětlil.

Dochází tak podle něho k situacím, kdy pacient putuje od praktického lékaře do ordinace specialisty a zase zpět pro recept na léky." Pokud vyjdeme z průměru, že jeden kontakt s lékařem stojí v systému veřejného zdravotního pojištění zhruba 400 korun, pak by se při stejném počtu návštěv jako v Rakousku mohlo ušetřit přibližně 20 miliard korun," dodal Býma.

Praktičtí lékaři řeší asi 80 až 90 procent všech zdravotních problémů. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace WHO by mělo na jejich činnost být vyčleněno asi 15 procent rozpočtu na zdravotnictví. Ambulantní specialisté by měli pokrývat 15 procent péče se 45 procenty rozpočtu a fakultní nemocnice pět procent péče se 40 procenty.

Pro praktické lékaře naopak roste jejich byrokratické zatížení. „Praktický lékař dnes vykonává práci, kterou by měl dělat státní úředník či posudkový lékař," dodal.

Podle údajů od tří největších zdravotních pojišťoven vycházelo v roce 2015 na jednu ordinaci praktického lékaře průměrně zhruba 1,8 milionu korun ročně. V přepočtu na měsíc to vychází na zhruba 150.000 korun. Podle Šonky ale až 75 procent padne na režijní a jiné povinné platby za nájem, energie, plat sestry, software, benzin či účetní.