Bývalá prezidentka Islandu Vigdís Finnbogadóttir (87) uvedla, že země musí podniknout kroky pro záchranu tamního jazyka. Problémem se stávají například i nová počítačová zařízení, která dokáží rozpoznat angličtinu avšak islandštinu ani omylem. Proto v tomto jazyce nemohou lidé například hlasem ovládat spotřebiče.

Islandské ministerstvo školství odhaduje, že na financování technických vývojářů a potřebných databází,  díky nimž by si lidé mohli vybrat z jazykových možností i islanštinu, by bylo potřeba více než 8 milionů eur.

Technologie však ani zdaleka nejsou jediným problémem. Tamní řeč je totiž stále více utlačována v důsledku rozšířeného používání anglického jazyka, zejména v oblastech cestovního ruchu.

Stát Island leží na stejnojmenném ostrově na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu. Na rozloze 103 125 km² žije přes 300 000 osob, což z něj činí nejřidčeji zalidněný evropský stát. Největším městem je Reykjavík, který je i hlavním městem. V jeho aglomeraci žijí dvě třetiny islandské populace.

V roce 2008 postihla zemi vážná ekonomická krize, která vyústila v pád vlády. Na pád vlády měly značný vliv i poměrně masivní demonstrace a protesty. 25. dubna 2009 se konaly předčasné volby, zvítězily levicové strany, některé velké banky byly znárodněny a byla přijata nová ústava, na které se podílela i občanská shromáždění. V roce 2009 podal Island přihlášku do Evropské unie, kterou následně v roce 2015 stáhl, a přístupové rozhovory byly zastaveny.