Obchodní dohodu s Británií musí ratifikovat všech 27 států EU a 34 národních a regionálních parlamentů, které ji mohou zastavit.

Britská premiérka Theresa Mayová opakovaně prohlásila, že raději neuzavře žádnou dohodu s EU, než by měla přistoupit na špatnou dohodu. Částečně i proto, aby měla volnost při stanovení konkurenceschopných daňových sazeb, které by lákaly zahraniční firmy a investory.

Pokud se však Londýn s Bruselem nedohodne, obchodní výměna mezi Británií a EU se začne řídit pravidly WTO. Tento scénář způsobí otřesy, zvláště v britských firmách, kterým se rozpadne síť dodavatelů, řekl Vanheukelen. Přechod na pravidla WTO bude totiž znamenat zavedení cla ve výši 10% na dovoz britského zboží do EU.

Vanheukelen připomněl, že nadcházející jednání o podmínkách brexitu budou vzhledem k více než 40 letům společné historie a 20.000 pravidel EU velmi komplikovaná. A bude to také bezprecedentní boj, protože obě stany budou, jako při každém rozvodu, prosazovat především své zájmy.

Poukázal také na velkou asymetrii ve vzájemné obchodní výměně, protože téměř 44% britského exportu směřuje do EU, zatímco opačně je to jen 15%.

Vláda v Londýně už sice začala debatu o obchodu se státy od Indie až po Filipíny, ale dokud je členem EU, nemůže s nimi uzavřít dohody.

Británie by přitom chtěla paralelně s jednáním o brexitu vyjednávat s EU i o obchodě. Brusel dal ale jasně najevo, že debata o volném obchodu může začít až poté, když odejde ze společného evropského bloku.

Brusel prostě stále nemůže rozhodnutí Británie "rozdýchat" a chová se poněkud hystericky!