Od března se už v Česku prokázal covid-19 u více než 90 tisíc lidí. Přibývá i těžkých případů a týká se to i lidí, kteří jsou jinak v dobré fyzické kondici. Stále více jsou to mladí lidé, kteří sportují a nemají žádné jiné problémy.

Znepokojivý je právě fakt, že stále více nakažených jsou mladí lidé v dobré fyzické kondici. Téměř polovina těch, kteří se potýkali jen s mírným průběhem nemoci a léčili se doma, udává ještě tři měsíce po prodělané infekci respirační potíže, kašlou, jsou unavení nebo pociťují bolest na hrudníku. Následky po boji s covidem-19 i po takové době ukazuje i vyšetření plic. Téměř polovina pacientů měla lehce porušené funkce dýchacího orgánu, nejčastěji měly jejich plíce sníženou schopnost přenosu kyslíku. U pětiny pacientů vyšetření odhalilo zbytkové postižení plicní tkáně.

Přitom se jednalo o lidi, kteří měli Covid-19 v nejmírnější podobě, takže nějaké změny na plicích se nepředpokládaly. Někteří lidé si přitom podle lékařů mysleli, že horší kondici mají zejména kvůli tomu, že marodili, nesportovali, čímž se jim zhoršila fyzička. Ukazuje se, že tomu tak není.

Jaký průběh popisují pacienti, kteří museli být hospitalizováni? Horečka, kašel, dušnost či únava. Mezi méně časté se řadí průjem a zvracení. Přibližně u třetiny pacientů dochází k dušnosti po pěti dnech od začátku onemocnění.

Počet mladých lidí, kteří se nakazili koronavirem, roste i v sousedním Německu. Podle nejnovější zprávy Kochova institutu dosáhl věkový průměr nakažených nové rekordní hranice 30 let. Vědci si stále více a častěji lámou hlavu nad tím, co způsobuje nákazu u mladé a zdravé populace.

Co může za těžký průběh covidu poodhaluje poslední vědecká studie, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature. Podle vědců jsou to prý geny po neandrtálcích. Podle studie je riziko, že budou muset pacienta s covidem-19 připojit na plicní ventilaci až třikrát vyšší, má-li ve své genetické výbavě neandrtálský haplotyp. „Je do očí bijící, že genetické dědictví po neandrtálcích má tak tragické následky v současné pandemii,“ uvedl autor vědecké studie. „Proč tomu tak je, musíme co nejrychleji zjistit," dodal. Vědci mají jasno. Poškození organismu koronavirem je mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo.