Kontrolovat současnou pandemii je nesmírně náročné. Vzhledem k rychlosti šíření má nebezpečný potenciál zahltit zdravotnictví jakékoliv země. Právě z hlediska veřejného zdraví není snaha o získání takzvané stádní nebo kolektivní imunity vůči novému koronaviru ideální řešení. Tvrdí to na základě nového modelu vědci z University of Georgia.

Převládající strategií ve vyspělých zemích je zpomalování šíření nákazy pomocí drastických opatření, která snižují přenosnost viru tím, že se omezuje společenský život. Druhou strategií, je pak promoření, kdy se rychle nakazí dostatečně velká část populace, aby vznikla takzvaná kolektivní imunita, která zabrání nemoci v dalším šíření.

Právě kolektivní imunitu zvažovala velká Británie a Švédsko. Obě země ji ale rychle opustily a zavedly pravidla omezující množství lidí, kteří se smí setkávat na jednom místě „Koncept stádní imunity je opravdu lákavý, protože naznačuje konec hrozby covidu-19,“ uvedl Toby Brett, hlavní autor nové studie.

„Tento přístup ale nemíří k vymizení nebo likvidaci nemoci, proto by potřeboval neustálou úpravu opatření, která by udržovala jisté množství nakažených. Nesmělo by jich být příliš málo, ale ani příliš mnoho, protože by to vedlo k zahlcení zdravotnických kapacit," doplnil Brett. „Proto je strategie skupinové imunity podobná chůzi po téměř neviditelném laně," varuje vědec.

Podle modelů vědců se jako zdaleka nejúčinnější opatření ukázala včasná izolace nakažených. Pokud by se ji podařilo aplikovat v dostatečném množství už na lidech bez příznaků, pak by nemoc vyhasla už během dvou měsíců, aniž by bylo třeba jiných, drastičtějších opatření. To ale vyžaduje precizní program testování, které odhalí nakažené rychle, a současně trasování, které zase dokáže včas vyhledat jejich potenciálně nakažené kontakty.

Podle webu ČT24 se pojem skupinové imunity používá především v kontextu očkování. Pokud je proočkováno dostatečné množství populace, pak se nemoc v ní nemůže dost šířit. Teprve nedávno se tento koncept objevil i v souvislosti s přirozeným získáním takové imunity, jde ale o koncepci jen teoretickou.

Americký expert na infekční nemoci Howard Forman v rozhovoru pro magazín The Atlantic upozorňuje, že se přirozeným promořováním zatím nepodařilo získat skupinovou imunitu vůči žádné nakažlivé nemoci, ať to byla tuberkulóza, mor, HIV nebo spalničky. Všechny tyto choroby jsou tu celá desetiletí a někdy i staletí, ale imunitu vůči nim lidstvo bez pomoci očkování nebylo schopné získat.

Diskuse o skupinové imunitě ovšem naráží na jednu základní otázku. Jaké jsou možné dlouhodobé následky prodělání covidu-19? Vědci zatím netuší, co s člověkem udělá prodělání této nákazy třeba za deset let. Zda se nezvýší například počet zhoubných nádorů. Zatím sice nejsou žádné náznaky, že by se to mělo stát, ale prostě to zatím vědci neví. Již nyní se ale ukazuje, že poškození organismu koronavirem je mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo.