Na nebezpečné podceňování koronaviru upozorňuje Flegr již delší dobu. Příroda nám dala 100 let klidu a teď se vracíme zpátky do normálu, říká. Tím normálem se myslí vyrovnávání se s pandemiemi, epidemiemi a podobnými úskalími. 

Podle Flegra je nyní situace mimořádně závažná. I kdybychom zítra šlápli vší silou na brzdový pedál a přijali opatření, která nyní přijali v Izraeli, budou počty pacientů vyžadujících okamžitou hospitalizaci ještě deset dnů exponenciálně růst. Nevím, kolik je dnes nově hospitalizovaných, protože se neuveřejňují počty propuštěných. Za osm dnů jich však bude zhruba dvakrát tolik a za dalších osm dnů čtyřikrát tolik. Každý systém zdravotní péče musí zákonitě zkolabovat, jestliže nároky na něj rostou exponenciálně. S každým dnem, o který z nerozhodnosti či dokonce z politických důvodů odkládáme zavedení skutečně účinných protiepidemických opatření, prohlubujeme krizi, do které se v horizontu týdne dostaneme, varuje Flegr v rozhovoru pro PL.

„Tento virus dobře reaguje na protiepidemická opatření. V létě bychom nejspíš vystačili se třemi RRR . V chladném období roku je třeba přidat distanční studium a práci z domova všude tam, kde to jde, a také daleko přísněji omezovat společné akce včetně akcí venkovních. Tento režim, zahrnující nejspíš i přesun hlavních prázdnin do zimního období, bude podle mého názoru třeba udržovat jen asi dva roky, konkrétně do doby, než budeme mít k dispozici dostatek vakcíny. Není to nic příjemného, ale určitě se to dá vydržet," uvedl Flégr.

K zastavení epidemie promořením by podle vědce bylo třeba, aby se u nás nakazilo 4 až 6 milionu lidí. V současnosti se zdá, že až jedno procento z nich zemře, a možná až deset procent z nich si odnese více či méně podlomené zdraví. Podle úplně čerstvého článku v časopise Nature Reviews by například v ani ne sedmkrát lidnatější Francii zaplatilo za promoření životem 100 až 450 tisíc lidí. Když to přepočteme na poměry v Česku, tak nám vyjde 15 až 66 tisíc lidí. To ovšem pouze za předpokladu, že by se podařilo zploštit křivku epidemie natolik, že by v žádný okamžik nedošlo ke kolapsu zdravotnictví.

Promoření si tedy v žádném případě nesmíme dovolit. Musíme pomocí chytrých, ale odvážných karanténních opatření přečkat do doby, než bude k dispozici vakcína pro asi polovinu obyvatel Česka. Po proočkování poloviny populace se epidemie sama zastaví.

A jak se bude situace vyvíjet na podzim? Jaroslav Flegr není velký optimista. Podle něj nám v zimních měsících dochází zásoby vitamínu D a patrně i dalších vitamínů, které určují naši odolnost proti infekci. Míváme i chladem a suchem podrážděné sliznice dýchacích cest, což opět viru usnadňuje vstup do organismu. Třetí vlnu epidemie tak přímo, nebo zprostředkovaně, způsobí počasí. Opět to nebude nic příjemného.

Ale druhá vlna by pro nás měla být varováním, takže je šance, že i tu novou pomocí správně nastavených protiepidemických opatření při posílení trasovacích kapacit zvládneme, doufá Flegr. Vědci mají jasno. Poškození organismu koronavirem je mnohem rozsáhlejší, než se předpokládalo.