Jak upozorňuje britský deník Financial Times země jako Česká republika, Slovensko a Polsko zvládly první vlnu epidemie covidu-19 relativně dobře. Druhá vlna se ale ve střední Evropě rýsuje jako větší problém. Deník popisuje počínající potíže ve zdravotnictví a také nejasnou komunikaci na straně politických lídrů, k níž podle listu přispěl i český premiér Andrej Babiš.

Analýza se kromě tří zmíněných zemí věnuje ještě Maďarsku, Polsku či Rumunsku. V prvních měsících pandemie se všechny tyto země vyhnuly výraznější krizi veřejného zdraví, když poměrně rychle zaváděly přísná karanténní opatření. Nyní se však vlády snaží drakonickým restrikcím vyhnout, zatímco v celé střední Evropě denní počty odhalených nákaz lámou rekordy. Česká republika při tom registruje výrazně více infekcí na milion obyvatel než ostatní země.

Financial Times připomínají, že vzhledem k navyšování testovacích kapacit aktuální čísla nelze přímo srovnávat s těmi jarními, také konstatuje prozatím nízký počet úmrtí připisovaných covidu-19. Ale na rozdíl od dubna a května jsou zde náznaky toho, že systémy zdravotní péče začínají být v problémech. Uzavírky v té či oné podobě jsou v tuto chvíli nejspíš nevyhnutelné. 

List vidí v pozadí současných problémů nedostatky v testování a systémech trasování nákazy či nesrozumitelné signály ze strany politiků. "Když v srpnu začaly případy nákazy přibývat, český premiér Andrej Babiš zamítl pokus svého ministra zdravotnictví znovu zavést povinnost ve větší míře nosit roušky. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó zase řekl, že propustí podřízené, kteří požádají o možnost pracovat z domova," shrnuje britský deník.

V neděli přibylo v Česku 1841 případů nemoci covid-19, což byl největší nedělní nárůst od začátku epidemie. Jedná se také o čtvrtý nejvyšší nárůst nakažených za víkendový den od začátku března.

Ode dneška začíná v Česku kvůli šíření covidu-19 platit nouzový stav. Jeho zavedení na měsíc schválila ve středu vláda. Dneškem počínaje budou na dva týdny platit nová omezení, která ovlivní provoz škol, trávení volného času, kulturní, sportovní a další hromadné akce, svatby i bohoslužby. Dlouhodobý plán dalších opatření představí ministr zdravotnictví Roman Prymula v pátek. Oznámí, jaká méně zásadní nařízení začnou platit od pátku, jaká po 14 dnech a jaká budou dlouhodobá. Zvažovaných opatření bude podle Prymuly zhruba šedesát. Vláda z nich bude vybírat i podle dopadů na ekonomiku. Na podzim nás čeká třetí vlna epidemie, říká český vědec a varuje před promořováním obyvatel.