„Měli bychom si dávat velký pozor, zda máme pod kontrolou elementární technologie, které potřebujeme k fungování infrastruktury. V nedemokratických zemích o poskytnutí takových prostředků rozhoduje jeden člověk, což vnímám jako nebezpečí," řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Neznamená to podle něj, že bychom neměli obchodovat například s Čínou. Předseda Senátu ale nabádá k prověření třeba skrze Národní ústav pro kybernetickou bezpečnost.

Tlak ze strany Číny sám zažil po avizované cestě na Tchaj-wan. „Při děkování Tchaj-wanu za poskytnutí daru ve formě roušek jsem se vyfotil s tchajwanskou vlajkou. Z čínské ambasády přišla reakce, že si to nemám co dovolovat." Proto považuje cestu na Tchaj-wan za důležitou: „Uvědomujeme si cenu demokracie a svobody a to, že bez péče o ni můžeme přijít. Pokud je nějaká demokratická země ohrožena silným nedemokratickým činitelem, měla by vědět, že ostatní na ni myslí."

Cesta na úrovni parlamentní diplomacie je takovým vzkazem. Zároveň ale naplňuje další cíle, jako je ten hospodářský, vědecko-technologický. „Tchaj-wan má co nabídnout. Rádi bychom se naučili novým technologiím a začali produkovat nejnáročnější nano a biotechnologie, moderní zpracování odpadu a tak dále."

Co říká předsed senátu na protesty statisíců lidí proti režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka? Situaci v Bělorusku považuje Vystrčil za smutnou: „Lukašenko se nechce vzdát moci. Za každou cenu chce prosadit výsledky neférových a nesvobodných voleb." Cestu vidí v dobře mířených sankcích a nabídce dialogu, kterou prezident Alexandr Lukašenko v tuto chvíli nepřijímá.

„Na úrovni nejvyšších státních činitelů panuje shoda, že je třeba podporovat občany, kteří chtějí svobodné a férové volby,“ podotýká Vystrčil. Problém podle něj představuje Rusko. „Běloruský prezident má za zády velkého bratra, což mu dává sílu a sebevědomí. Kdyby došlo k silným projevům nespokojenosti, Rusko ho ochrání před vlastními občany." Nesmíme se hrbit, hájí svou cestu na Tchaj-wan Vystrčil.