Maso z divokých zvířat se jí všude na světě. V celé jihovýchodní Asii se jí všechno možné, třeba opice a hadi. Týká se to i Afriky, ale třeba i dalších oblastí.  „Jenže virus unikne zrovna ve Wu-chanu, což je jediné místo, kde existuje ústav, který se zabývá specificky těmito viry. Ta pravděpodobnost mi přijde velmi malá,“ uvádí Storch pro Český rozhlas. Zároveň ale odmítá teorie o umělé výrobě viru. Šlo podle něj spíš o prostý únik.

„Pokud to tak je, myslím si, že to nikdy nevyšetří. Protože kdyby se to prokázalo, byl by to obrovský mezinárodní průšvih. Myslím si, že zdroj původního nakažení se vůbec nemáme šanci dozvědět,“ podotýká. Přenašečem nového koronaviru jsou podle Storcha prokazatelně netopýři. Netopýří populace už na to také začaly doplácet. Například v Peru je někteří lidé začali vybíjet.

Netopýři jsou opravdu dobrými inkubátory virů. Protože jsou teplokrevní a žijí ve velkých koloniích. Normálně to ale není problém. Protože jsou od lidí velmi odděleni. Vybíjení zvířat je podle biologa nesmyslné. Neví se podle něj ani například to, které populace netopýrů nový koronavir hostí. Nositelem tohoto konkrétního viru je navíc pouze jedna podskupina netopýrů. Storch taky připomíná, že i řadu klasických nemocí lidé historicky „získali“ od domácích zvířat.

„Dříve lidé žili se zvířaty ve velmi těsném kontaktu. Typicky v jedné chalupě za nějakou zástěnou nebo plůtkem.“ Těžko se tak dá podle biologa odpovědět na otázku, která zvířata jsou z hlediska virové nákazy pro člověka nejvíce nebezpečná. Logicky je to ale prý tak, že zvířata lidem příbuzná jsou nebezpečnější. „Konec konců víme, že například virus HIV pochází od velkých primátů,“ připomíná. Nebezpečím můžou být i prasata. Zdrojem řady nemocí jsou třeba i hlodavci.

Důsledkem současné pandemie koronaviru by mohlo být zvýšení hygienických podmínek na trzích se zvířaty. Stejně tak omezení obchodování s divokými zvířaty. „Myslím, že si lidé uvědomují, že se tady rizika skrývají,“ podotýká Storch.

Stejně tak by se mohlo přestat tolik obchodovat s částmi zvířecích těl. Konkrétně například se šupinami luskounů, které jsou podle východní medicíny léčivé. Právě luskouni jsou považováni za mezihostitele nového koranviru. Virus je velmi podivný, říká o původu koronaviru bioložka Peková.