Výpočtový základ by už nečinil polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji, ale hned 75 procent. Minimální vyměřovací základ by se u hlavní činnosti zvýšil z 25 procent průměrné mzdy na 40 procent.

Jak upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda ve výsledku tak například OSVČ, která utrží měsíčně průměrně 30 tisíc korun a uplatňuje šedesátiprocentní výdajový paušál, zaplatí na měsíčním odvodu skokově o 60 procent více. Místo 2544 korun hned 4069 korun. Takové navýšení může být pro některé z živnostníků likvidační.

Takováto úprava by navíc totiž dopadla nejtíživěji na ty nejmenší z živnostníků. Lépe vydělávající živnostníci by totiž nečelili tak výraznému procentuálnímu navýšení odvodů, i když i pro ně by úprava znamenala výrazné ztížení podmínek pro podnikání.

Znovu se potvrzuje, že Komisi pro spravedlivé reformy činí značné obtíže přijít s nějakým návrhem úpravy důchodového systému (o reformě opravdu nemluvme), který by nebral z kapsy těch skutečně produktivních lidí. 

Ochromením živnostenského stavu ovšem Komise nedosáhne ničeho jiného než ochromení motoru celé tuzemské ekonomiky, což se následně promítne i v prohloubení rozpočtového schodku a v růstu zadlužení. Jinými slovy, z bláta do louže.