V Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace, materiálu k návrhu zákona o evidenci tržeb z roku 2015, je přínos evidence tržeb pro léta 2017 až 2019 vyčíslen na zhruba 31 miliard korun. Podle dnešní informace ministerstva financí byl tento přínos ve skutečnosti ještě o dvě miliardy vyšší, a to zhruba úrovni 33 miliard.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy lepší výběr daní potvrzují i mezinárodní údaje. Evropská komise loni publikovala zprávu k úrovni takzvané mezery inkasa DPH. Mezera inkasa DPH představuje rozdíl mezi objemem prostředků, které by se měly prostřednictvím této daně teoreticky vybrat při naprosto ideálním fungování daňového výběru (žádná země EU takový stav nevykazuje), a objemem, který se v daném roce skutečně vybral.

Podle zmíněné zprávy Evropské komise se v letech 2016 až 2017, tedy v době, když již fungovaly první dvě vlny elektronické evidence tržeb, podařilo mezeru inkasa DPH v Česku poměrně razantně snížit.

Mezera inkasa DPH v procentuálním vyjádření, tedy podíl mezery inkasa DPH a objemu prostředků, který by se měl vybrat při zmíněném naprosto ideálním fungování daňového výběru, klesla v roce 2017 meziročně o 2,3 procentního bodu, a sice z 14,7 na 12,4 procenta. Střední hodnota tohoto údaje činila v roce 2017 v rámci celé EU 10,1 procenta, což znamená, že i přes popsané zlepšení se ČR stále nacházela v „horší polovině“ zemí EU dle účinnosti daňového výběru.

Daňový výběr v ČR se zlepšil díky zavedení institutu kontrolního hlášení a EET, ale díky dalším faktorům, působícím již v letech 2010 až 2015. Vždyť ještě v roce 2012 činila mezera inkasa DPH v procentuálním vyjádření 22 procent. Nelze tedy tvrdit, že zlepšování daňového výběru je čistě výsledkem zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence.