Jednání s Číňany o smíru ve vzájemné celní válce dvou největších světových ekonomik se totiž podle něj až příliš vlečou.

Trhy s něčím takovým nepočítaly. Nechaly se ukolébat opakovanými ujištěními obou stran vyjednávání, že obchodní smír je na dohled. Eskalace americko-čínského obchodního sporu není dobrou zprávou ani pro českou ekonomiku. Zejména prostřednictvím ekonomiky německé je ta česká totiž na kondici čínského hospodářství citelně závislá. Pokud Trump v pátek další cla opravdu uvalí a tato zůstanou letos v platnosti, čínský růst bude zřejmě až o 0,9 procentního bodu slabší, než pokud by došlo ke smíru a snížení cel na úroveň začátku roku 2018. Přitom zpomalení čínské ekonomiky o jedno procento vyvolává pokles české ekonomiky v rozsahu 0,25 až 0,3 procenta.

To je však stále řeč pouze o clech, jejichž zavedením Trump Číně hrozil už letos od Nového roku a později od letošního 1. března. Jde tedy o navýšení zatížení dovozu z Číny v ročním objemu 200 miliard dolarů ze stávající celní sazby čítající deset procent na sazbu 25procentní. Pokud by však americký prezident uvalil cla na veškerý dovoz Číny, tedy pokud by navíc ještě zatížil čínské zboží v objemu 325 miliard dolarů, čímž ve svých tweetech také pohrozil (doslova uvedl, že je připraven 25procentními cly zatížit veškerý čínský dovoz „brzy“), čínský ekonomický růst bude oproti situaci bez navýšení cel, odpovídající začátku roku 2018, hned o 1,5 procentního bodu nižší. To už je velmi závažné oslabení druhé největší světové ekonomiky, na které je ta německá životně důležitá. Německo by se tak mohlo dostat do recese, na jejímž pokraji se ocitlo už na přelomu roku.

Napětí ve světovém obchodě by se navíc vyhrotilo i proto, že Peking zřejmě neponechá Trumpovu výhrůžku bez odezvy. Čínská strana zvažuje, že stáhne svoji delegaci z plánovaného washingtonského jednání tento týden. Tím by se narušila dosavadní, již několikaměsíční vyjednávání obou stran, která měla právě tento týden ve Washingtonu vrcholit.

Trhy nyní žijí v nejistotě, zda jsou Trumpovy tweety jen vyjednávací taktikou, nebo jde o krach dosavadních negociací, a tedy o fatální, déle trvající eskalaci obchodní války. Trumpovo sebevědomí zřejmě upevnil vývoj amerických akciových trhů v posledních týdnech a dnech. Stěžejní ukazatel amerických akcií, index Standard & Poors’s 500, totiž překonával další historické rekordy, a to zejména pod vlivem „holubičích“ signálů americké centrální banky a lepší než očekávané výsledkové sezóny v USA.

Trvalejší propad amerických akciových trhů ohrožuje Trumpovo znovuzvolení v příštím roce, avšak krátkodobý výprodej je zjevně prezident ochoten riskovat, zvláště, trhají-li domácí akciové ukazatele opět historické rekordy. I přesto se však trhy stále kloní jako k mírně pravděpodobnější variantě k tomu, že Trumpova nedělní tweetová hrozba je spíše vyjednávací taktikou, jak přimět Peking k několika posledním, drobným ústupkům, než de facto krachem jednání.

O tom, že jde o taktiku, by mohla svědčit slova Trumpova ekonomického poradce Larryho Kudlowa, který se vyjádřil v tom smyslu, že Trumpovy tweety jsou „varováním“ čínské straně.

Důležitý nyní bude přirozeně postoj čínské strany. Znalci čínského prostředí vrtí hlavou nad tím, že by byl Peking svolný k ústupkům pod tlakem, jejž Trump nyní vyvíjí, s „pistolí u hlavy“. Na druhou stranu se Čína evidentně obává dopadu vyhrocení celní války na svoji ekonomiku. Peking totiž neváhal a při pondělním otevření čínských burz oznámil další finanční injekci tamní ekonomice. Ta spočívá ve snížení rezervních požadavků pro menší čínské banky, které by malým a středním podnikům v zemi mělo usnadnit přístup k úvěru. Do čínské ekonomiky se takto dostane dalších 41 miliard dolarů.

Předchozí snížení rezervních požadavků ale Peking oznamoval zpravidla ve večerních hodinách nebo o víkendech. To, že nyní oznámení učinil ráno, s otevřením burz, lze číst jako reakci na Trumpovo nedělní tweetování. Ani finanční injekce však čínským burzám nezabránila ve zmíněném znatelném propadu.