Důvodem je pokračující růst cen ropy na světových trzích. V letošním roce ropa na světových trzích podražila o skoro 39 procent. Začátkem roku se barel severomořské ropy typu Brent prodával za cenu kolem 54 dolarů za barel, dnes stojí více než 74,60 dolaru.

Toto postupné, dvacetidolarové zdražení barelu ropy se zpožděním dvou až tří týdnu promítá do cen pohonných hmot v ČR. Jejich cena se tak pohybuje na maximu od loňského prosince v případě benzínu, resp. od začátku letošního ledna v případě nafty. Benzín od svého letošního dne v půli února zdražil o 7,8 procenta, zatímco nafta od stejné doby přidala 3,6 procenta. Slabší cenový nárůst v případě nafty souvisí s koncem zimní topné sezóny, jelikož nafta je zhusta využívána i pro produkci tepla. Zdražování pohonných hmot přispělo k tomu, že míra spotřebitelské inflace v březnu vystoupala na úroveň tří procent, nejvýše od roku 2012.

Další prudké zdražení zastihlo ropu počátkem tohoto týdne, na Velikonoční pondělí. Zažila nejprudší jednodenní zdražení od letošního ledna. Ropa Brent se dostala na svoji nejvyšší cenovou úroveň od loňského listopadu

Příčinou „velikonočního“ prudkého zdražení ropy na světových trzích byl fakt, že Trumpova administrativa už nebude přivírat očí nad tím, že některé třetí země dovážejí íránskou ropu. V tuto chvíli hned osm zemí stále může odebírat ropu a ropné produkty od Teheránu, aniž by přitom čelily sankcím ze strany Spojených států. Mezi těchto osm zemí patří Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan, Turecko, Itálie a Řecko. Dovážet bez sankcí íránskou ropou budou moci už jen do 1. května, kdy vyprchá příslušná dočasná výjimka americké vlády.

Americká administrativa ovšem současně tlačí na jiné dodavatele, ty v čele se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, aby výpadek v dodávkách íránské ropy zacelily. Zejména sám Donald Trump se obává až příliš zdražující ropy, jelikož drahé pohonné hmoty v USA by mohly snížit jeho šanci na znovuzvolení v příštím roce.